Anotace: Ze sbírky o vztahu, kde se hranice postupně rozpouštějí, až nezbyde nic. O tom, když víš. A přesto zůstáváš. Dokud nepřijde moment, kdy řekneš: stačí.
Vím to
Copak to nevidíš?
On nechce víc.
A z tebe za chvíli nezbyde nic.
I s ním jsi v roli matky.
Teď vyšla jsi z pekla
a jdeš hned zpátky?
Máš vůbec hranice?
Nebo na jedné stojíš?
Ale proč?
Protože se bojíš.
Na místě stojíš.
Nečekáš, že se změní.
Ty víš, že ne.
Tak proč čekáš,
až tě to dožene?