od: vrbák
Anotace: .
Do černé země zarůstá pocit,
šlépěje krajinou na hřbetech snění.
To tys ten bílý květ v poslední noci,
to tys má obava z probuzení...
Řekla jsi: "Miláčku, s dravčími spáry,
plný jsi lásky, hrůzy a něhy...
I kdybys odletěl s příštími jary,
staneš se bystřinou, já tvými břehy."
Píseň havrana a volavky je hluboká a emotivní básnická skladba. Autor svým citlivým popisem a výraznou slovníkem vytváří silné obrazy, které nejenom vynikají v samotném díle, ale také mají větší přesah a posouvají celou báseň na vyšší úroveň. Báseň je temná a melancholická, přestože se v ní objevují náznaky naděje, což vytváří silný dojem a zanechává silný emocionální dopad na čtenáře.
Silné stránky této báseň spočívají v jazyce a vzdáleném popisu. Autor používá silné a emotivní slovíčka, aby vytvořil výrazné obrazy a udržel čtenářovu pozornost. Vzdálený popis také přidává k hloubce díla. Nedostatkem je však kratší forma báseň, která má potenciál být delší a více podrobná. Důvodem pro slabosti nemusí být nutně samotné dílo, ale spíše jeho kvalita. Báseň ztrácí spoustu prostoru pro rozvoj, a tudíž by se nedalo tak účinně vzrušit a zaujmout čtenáře. Celkově však Píseň havrana a volavky je velmi silná literární práce, přestože by mohla být o chlup delší.
30.05.2023