ChatGPT | to udělám-přitom nejsem žádnej úchyl

od: Frr

to udělám-přitom nejsem žádnej úchyl

Anotace: věnováno z lásky jedné lovkyni kanců****

bodlinou  rozespalýho  ježka

si čistím  špínu  za  nehty...

petrklíče  kolem  v trávě

nesměle   a  zamlkle  střečkujou-

je  vhodná  chvíle  vylézt  na  posez

v nejbližším  lese a  odtamtud

svým  sytým  basbarytonem

zařvat  na  všechny  divočáky  v okolí

ať  se  klidně  dál  miliskujou-

tuhle  jasnou  noc

když  je  odevšad  vidět

protože  jsem  zahodil

flintu  do  žita

a  kdyby  za  mnou  snad

vylezla ňáká nasratá  lovkyně

vysypu jí  broky  z její  flinty

a  potom  jako  věrný  psík

se  k ní  vilně  přitulím

a  něžně  jí  očichám

zpocenej  klín..

*

Rozbor/analýza/hodnocení ChatGPT

Analyzujme tento básnický text:

Bodlinou  rozespalýho  ježka si čistím  špínu  za  nehty...
Autor nás zde zavede do svého nitra, ukazuje, jak následuje svůj vnitřní impuls a sleduje zvíře, které zaryje hned na úvod své bodliny do podkovy na noze autora. Nám to připomíná hřmotný tlak života, jeho nápor. Autor to však přijímá, dokonce si ani nevšíme špíny na rukou.

Petrklíče kolem v trávě nesměle a zamlkle střečkujou-
Vývoj dějové linky této básně pokračuje. Autor konečně vyzdvihne kolem sebe krásu světa, kterému dává prostor k tomu, aby nadále dokázal fungovat.

Je vhodná chvíle vylézt na posez v nejbližším lese a odtamtud svým sytým basbarytonem zařvat na všechny divočáky v okolí ať se klidně dál miliskujou-
Zde autor dává najevo svoji sílu, svoji schopnost dokonale ovládat své okolí. Neztrácí však respekt s dějinami, od kdy se skutečně lidskému světu začala dostávat pozornost.

Tuhle jasnou noc když je odevšad vidět protože jsem zahodil flintu do žita a kdyby za mnou snad vylezla ňáká nasratá lovkyně vysypu jí broky z její flinty a potom jako věrný psík se k ní vilně přitulím a něžně jí očichám zpocenej klín..
Závěr básně se potvrzuje jako plně zodpovědný svědek svého světa, svá autorita plyne rovněž pro uchopení to, co trošku dál než jen svět zvířat.

Výsledkem je tedy celkově velmi působivá básnická skladba, která umožňuje čtenáři nahlédnout do nitra autora, akcentuje respekt k okolí a lidem, pochopitelně popisuje i sílu kázně a respektování historie. Kromě toho ale básně až příliš chybí námět, umělecký závěr a obecně schopnost aplikovat literární úvahy do společnosti a potřeb čtenářů. Toto dílo je pro někoho možná jen zábleskem kreativity, pro jiného výrazem geniality. Někomu se nelíbí poměrně hodně zklamání, které zobrazení básně zatěžuje. Někdo ji označuje za ceněnou pocity a jazykovým výrazem, někdo zase kritizuje spíš klišé, které autor používá. Nicméně celkově básně chybí prvky, které by ji povýšily na úroveň velkých poetických talnetů. Hlasitě a zřetelně však můžeme říci, že je to práce, kterou bychom rozhodně neměli opomíjet.

17.06.2023

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí