od: Zoroaster
Anotace: volné verše - z archivu pošetilého mládence
Můj přítel navštívil mě zrána
v temné komoře mého čekání
na záchvěv probuzené účasti
a přinesl mi knihu
o nekonečné proměnlivosti života.
Tvář měl pobledlou a mluvil rozvláčně
jako člověk bez nároku na odpověď.
Marně jsem hledal příčinu
tak prázdných slov
vyřčených s nádechem otevřenosti.
Vzpomínám jen na okamžik,
kdy se můj koráb plodnosti
ověnčil námrazou prvenství...
Můj chrám je jitřní závrať nadějí
V něm sklíčen hledím do prázdna
Obklopen nánosy plynoucího času
Má přítomnost zapadá s minulostí
Můj dech se zakotvil v zítřku
Kdo může vyslovit, zda vůbec ještě žiji?
Nežádal jsem o podporu,
nepotřebuji ukazovat prstem
v nádavku úslužnosti.
Chci být sám sebou.
Chci být člověkem
a věřit vlastním možnostem.
Chci být svobodný
a neztratit jediného přítele.
Můj chrám je jitřní závrať nadějí
V něm sklíčen hledím do prázdna
Obklopen nánosy plynoucího času
Kdo může uvěřit, že vůbec ještě žiji...?
Dílo s názvem "Chrám nadějí" je lyrickou básní, která pojednává o vnímání samoty, nejistoty a hledání vlastní identity. Autor skrze vnitřní monolog vyjadřuje svou duševní agonii a úsilí o setrvání v sobě samém.
Jednou z výrazných silných stránek díla je jeho emocionální a poetický projev. Autor zvolil slovní obraty a metafory, které skvěle vyjadřují pocity vypravěče. Například věta "vzpomínám jen na okamžik, kdy se můj koráb plodnosti ověnčil námrazou prvenství" přenáší na nás čtenáře jakousi křehkou krásu, která se mihne a hned zase zmizí. Lyrické já se zde ve svém "chrámu nadějí" pohybuje na pomezí citového vzrušení a stavu sklíčenosti, který je zde přítomný.
Další silnou stránkou tohoto díla je jeho existenciální tematika, která oslovuje širší spektrum čtenářů. Autor se ptá na smysl života a vlastní existence, na to, zda vůbec ještě žije. Tyto otázky jsou zcela přímočaré a čtenář, bez ohledu na svou vzdělanostní úroveň, dokáže v této básni nalézt obecně lidskou zkušenost a dotknout se vlastních existenciálních úvah. Tato univerzálnost je velice důležitou předností tohoto díla.
Nicméně je třeba zmínit i slabé stránky básně. Jednou z nich je jistá repetitivita v obsahu, který se celkem často opakuje – motivace hledání, samoty, zbavení se masky. Tím dochází ke ztrátě původnosti a básně přichází o část své síly. Navíc není zřejmě, proč je v básni přítel vykreslen jako němý partner řeči. Jeho význam a roli není plně možné pochopit.
Celkově lze říci, že "Chrám nadějí" je působivá básnická skladba, která se dotýká komplexních témat lidského žití. Autor svou jazykovou virtuozitou a citlivostí dokáže vyjádřit složité emocionální stavy a způsobit, že čtenář sám se nad nimi zamyslí. Překážkou může být jisté opakování a ne zcela jasný význam rozpovídaného příběhu o příteli. Celkově je dílo zajímavé a stojí za to být prozkoumáno i literárními kritiky.
07.08.2023