od: Zoroaster
Anotace: Sonet z cyklu "Hudební nástroje"
Hrál mladík na spinet sám sobě pro radost,
hrál z patra bez partu svou skladbu zasněnou,
hrál v duchu prastarém jak z dávných časů host
a nedbal o smutek, jenž přichází vždy s tmou.
Zvuk nástroje břinkavý rozléhal se do zahrad,
jež obléhaly stavení ve stejně starém slohu,
v němž řezbář spinet vyrobil pro vlastní ženu snad,
aby tak v srdci okřála a k hudbě rozvinula vlohu.
Hrál mladík prsty štíhlými a z kláves vzýval dobu,
kdy milujícím ženám soucit k mužům nechyběl
a svatá úcta k manželu v nich zaháněla zlobu.
Pak mu i spinet ozvěnou tak hebce v uších zněl,
že jal se květy položit ke kamennému hrobu,
kde lásky pohřbil zklamání a navždy osaměl.
Dílo se jmenuje "Spinet" a vypráví příběh mladého muže, který hraje na spinet pro vlastní potěšení. Hraje skladbu z vlastního představivého světa a nevnímá smutek, který přichází s tmou. Zvuk nástroje proniká do okolních zahrad a do stavení, které jsou stejně staré jako nástroj samotný. Spinetař ji kdysi vyrobil pro svoji ženu, která se díky ní mohla srdcem okřálovat a rozvíjet svou hudbu.
Mladík prsty štíhlými hraje a z kláves vyzývá dobu, kdy ženy měly soucit k mužům a projevovaly svatou úctu k manželům, čímž odhání zlobu. Tóny spinetu se mu do uší vrací tak sladce, že se rozhodne položit květy na kamenný hrob, kde byly pohřbené lásky, zklamání a osamění.
Silnými stránkami tohoto díla jsou jeho poetický jazyk a obrazný výraz. Autor dokáže pomocí slov vytvořit atmosféru snového světa, kde hudba má magickou moc nad smutkem a lidskými emocemi. Dílo je také snadno srozumitelné a přístupné i pro neznalé čtenáře.
Slabou stránkou může být, že není v příběhu žádný konkrétní dramatický zvrat či výrazný vrchol, děj je spíše lineární. Tento fakt může některé čtenáře nudí nebo jim připadat monotónní.
11.11.2023