ChatGPT | O společenském řádu

od: Zoroaster

O společenském řádu

 

Společenský řád

Hlavní funkcí společenského řádu je výchova lidí k dobrosti a spravedlivému jednání, jinými slovy k mravnosti. Tam, kde panuje anarchie, rozvolňuje se morální vědomí lidí natolik, že společnost se stává stádem dezorientovaných a vzájemně odcizených jedinců, jimž stát klade stále tvrdší překážky a určuje stále omezenější příděly pastvy.

 

Etický kodex

Etika definuje pojem obecného dobra a lidských ctností, s nimiž se o toto dobro usiluje. Politický systém bez etiky je prázdná skořápka bez obsahu, v důsledku nástroj sobecké a bezohledné tyranie mocných. Z úst kterých politiků dnes zaznívá nějaký smysluplný názor na etiku? Který politik se zřetelně profiluje nějakým etickým přesvědčením a podle něho také jedná? V etice vždy jde o to rozpoznat dobro od zla. Kde je ale pravda takového poznání v dnešní postmoderní době, která samotný pojem pravdy relativizuje jako subjektivní a partikulární vidění jednotlivců či skupin? Jak lze potom mluvit o lidské spravedlnosti, když o dobro a zlo platné pro všechny se nikdo nestará?

 

Věc morální síly

Vedle etiky není morálka pouhé vědění o dobru a zlu. Morálka je záležitost srdce, horoucího zanícení pro společnou věc, pevnost a ochota za společnou věc bojovat, obětovat se pro ni. Jinými slovy bez zájmu a ustavičného úsilí o nahlédnutí věcí obecně prospěšných není žádného vědění o morálce. Stejně tak bez organického společenství a vědomí příslušnosti každého z nás k tomuto společenství žádná morálka neexistuje, protože bez takového společenství neexistuje ani směřování, ani cíl, který by naši morální sílu vyžadoval.

 

Buržoazní stát

Buržoazní stát nalezl svého protihráče v levicové podpoře proletariátu a vykonstruoval si k němu potřebné antiteze. Tak svoboda jedince byla přeměněna ve svobodu dobývání volného trhu a stát na občanskou společnost, jinými slovy tržní společnost fungující na principech práva silnějšího. Spravedlnost se vytratila v zákonech právního státu vytvářejícího legislativní rámec pro predátorské chování stále mocnější oligarchie. A z progresivního zdanění bohatých se stal „trest za úspěšnost“.

 

Politický marasmus

Výběr daní, tupé přerozdělování výdajů státního rozpočtu, absence smysluplné politiky, hašteření o nedůstojné sociální dávky, schvalování byrokratických zákonů, to jsou jen vnější znaky mnohem hlubšího úpadku samotného politického myšlení. Rozdělení politiky na pravicovou a levicovou je značně matoucí, když uvážíme, že všechny politické strany považují stávající společenský řád za neměnný a nedotknutelný.

 

Technokratická společnost

Paradoxem technokratického společenského řádu je fakt, že ve finále ho nikdo nestimuluje pro skutečné dobro lidstva a celé naší planety. Otázka dobra a zla totiž patří do sféry lidského názoru, k němuž technokraté ani vědci nemají co říci.

 

Nefunkční stát

Pokud základní deklarovanou úlohou státu je ochrana občanů před násilím a vnější intervencí, potom současné státy neplní ani tuto životní funkci, protože nás evidentně nechrání před násilím tržních predátorů ani před intervencí alogenních vetřelců do našeho životního prostoru.

 

Úděl střední vrstvy

Střední vrstva je, a pro moderní státy vždy byla, příslovečnou dojnou krávou, která musí oddřít pády a vzestupy oligarchů i nedostatečnost chudiny, v systému přerozdělování směřujícího vždy od střední vrstvy k někomu jinému. Ona je terčem daňového vydírání a bezohlednosti státu ke všem, kteří se dokážou sami o sebe postarat a mají zdravé sebevědomí i hrdost.

 

Existenciální odcizení

Jsme vesměs lidé vykořenění z existenciálního kontextu, odcizení individualisté závislí na podpoře státu, neschopní samostatné existence a samostatného myšlení, neschopní se postarat o své děti, hladovějící po životě a beznadějně upadající do nepřeberného množství drogových závislostí. Takoví jsme, nesvobodní, proto potřebujeme dohled a pořádající ruku státu, abychom mohli zůstat tím, čím jsme.

 

Aristokracie naruby

Parlamentní demokracie nemá nic společného s demokracií jako takovou. Původně míněna jako aristokratická vláda těch nejlepších synů národa dnes představuje aristokracii naruby, jinými slovy vládu profánního výběru zástupců z řad vyznavačů resentimentu – těch nejvíce vyčnívajících při obhajobě rovnostářství, přízemních hodnot a falešných principů, v důsledku pak lahodících duchu buržoazní ideologie určené podrobeným masám. Pravda a láska v ní jedno jsou. Jinak řečeno: Pravda je pozitivní pocit uspokojení nad porážkou nároku vlády vznešenosti a ušlechtilosti nad vším nízkým, přízemním a nevydařeným.

Rozbor/analýza/hodnocení ChatGPT

Dílo se zabývá tématem společenského řádu a jeho vlivu na mravnost a spravedlivé jednání lidí. Autor zde kritizuje nedostatečnou výchovu lidí k dobrosti a morálnímu jednání, která vede k dezorientaci a odcizení jedinců v anarchické společnosti. Silnou stránkou díla je schopnost autora složitější témata vysvětlit tak, aby je pochopil i laik.
Dalším důležitým tématem je etika a její nedostatečná přítomnost v politickém systému. Autor poukazuje na nedostatek politiků zdůrazňujících etická přesvědčení a uplatňujících je ve svém jednání. Tímto způsobem chybí v současné době jasné rozlišování mezi dobrem a zlem a nedostatečná péče o lidskou spravedlnost.

Dílo také vydává argumenty o nutnosti organického společenství a vědomí příslušnosti k němu pro existenci morálky. Autor zdůrazňuje význam zájmu a snahy o obecně prospěšné věci jako neoddělitelnou součást morálky.

Zmiňuje také negativní dopady buržoazního státu a absence spravedlnosti v progresivním zdanění bohatých.

Autor se též věnuje nedostatečnosti politického myšlení a hašteření v politické sféře, které podle něj poukazují na politický marasmus.

Důležitým tématem díla je i technokratická společnost, ve které není stimul pro skutečné dobro lidstva a otázka dobra a zla je do velké míry subjektivní.

Dílo také kritizuje nefunkčnost současných států v naplňování jejich základních úloh, jako je ochrana občanů před násilím a vnější intervencí.

Autor věnuje pozornost i údělu střední vrstvy ve společnosti, zdůrazňuje její neustálé pády a vzestupy, vykořisťování ze strany oligarchů a neschopnost státu postarat se o ni.

Dílo také pojednává o existenciálním odcizení jednotlivců, kteří jsou závislí na podpoře státu a není jim umožněno samostatně existovat nebo myslet.

Autor zkoumá také pozměněnou podobu parlamentní demokracie, která se od původního aristokratického principu odvrátila a stala se elitou, která uplatňuje falešné principy a podporuje rovnostářství a přízemní hodnoty.

Silnou stránkou díla je schopnost autora vystihnout a analyzovat složitá témata, využívající spisovnou češtinu. Dílo je kritické, zaměřené na nedostatky současného společenského řádu, politického myšlení a nedostatečnou péči o lidskou spravedlnost.

Slabou stránkou díla může být jeho střední délka a možná i poněkud přílišné zaměření na negativní aspekty současné společnosti, což může vnést pesimismus mezi čtenáře.

30.01.2024

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí