od: Kan
Povídej , stará harmoniko,
trochu se nadechni a hraj.
Až sundají z rakve víko,
hned naplní ji po okraj.
V takový den, mé srdce strádá,
a také čekám na obejmutí.
Já vím, lásko, že máš mě ráda
a, že obejmeš mě s velkou chutí.
V noci tma, bude, jak tér černá,
tak, jako smutno v duši mé.
Má touha bude trojrozměrná:
na tom se lásko shodneme.
Do oken vstoupilo svítání,
společně se zpěvem ptačím.
Schází se hosté pozvaní:
sám se smutkem si nevystačím.
Literární dílo "Harmonika" přináší čtenářům melancholickou atmosféru a silný emoční náboj. Autor zde s oblibou pracuje s motivy smutku, touhy a očekávání. Text je psán ve formě básně, což dodává celému dílu hlubší vrstevnatost a zvýrazňuje jeho poetický charakter.
Silnou stránkou díla je určitě jeho emotivní náboj a schopnost nalézt společnou řeč se čtenářem díky silným emocionálním témům. Autor se dokáže vypořádat s citově náročnými okamžiky a umí je vyjádřit v poutavých obrazech.
Slabou stránkou by mohla být možná určitá neoriginalita tématu a stylu. Citová tematika a nenápadné verše mohou být považovány za klišé nebo příliš obecné. Autor by mohl hledat nové způsoby, jak vyjádřit své emoce, aby překvapil čtenáře a zaujal ho novými myšlenkami.
Celkově je dílo "Harmonika" emotivní, silně nápadné a plné atmosféry. Autorovi se podařilo přenést své pocity do veršů a vytvořit tak silný a autentický text.
15.03.2024