od: Žluťák
Mámila, k sobě mě mámila,
sama ta nebesa věhlasná,
jistoty věčné mi slíbila,
dočasná bída prý skončila.
Mámila, k sobě mě mámila,
sama ta temnota pekelná,
dočasných muk by mě zbavila,
věčnými za trest mi hrozila.
Těžko si vybírat
ze slibů a hrozeb,
na to já fakt nejsem stavěný,
snad nebudu litovat
že jsem vše odřek
a rozhod se věčně hnít na zemi.
Dílo "Mámení" je zajímavou básní, která se zabývá motivem lákavých slibů a hrozeb, jež nás mají přimět k rozhodnutí. Autor hraje s protiklady - nebesa versus temnota, věčné jistoty versus dočasné bídy. Tímto způsobem vyzdvihuje dualitu lidské povahy a snahu najít své místo ve světě.
Jednou z silných stránek tohoto díla je výrazný a sugestivní jazyk, který dokáže vyvolat intenzivní emocionální reakce u čtenáře. Kontrast mezi nebi a peklem je zvláště dobře vystižený a dodává básni na síle.
Na druhou stranu, jednou z slabých stránek tohoto díla může být jeho poněkud repetitivní struktura. Opakování motivů a slov může působit monotonně a čtenáři možná nedává dostatečný prostor pro vlastní interpretaci.
Celkově lze říci, že "Mámení" je působivou básní, která se věnuje univerzálnímu tématu lidských touh a rozhodnutí. Autorovy silné obrazy a výrazný jazyk ji činí zajímavým čtením pro každého, kdo se rád zamýšlí nad hlubšími témata života.
11.04.2024