od: zase já
přízní hýčkám chvíli dlouhou
zpívám svíčkám píseň ranní
jak je krásné pouhou touhou
protrpět se do svítání
jako sýčci v temnu letí
jsou i chvíle neviděné
tma je něžná, nezdá se ti?
mysl běžná řekne, že ne
duše snílků, zpitých nocí
propadnout až k smyslu bytí
den je prapodivný pocit
v noci hvězdy smyslem svítí
Toto literární dílo, nazvané "tma", představuje fascinující příklad moderní poezie, která se nebojí tematizovat kontrasty mezi tmou a světlem, snem a realitou. Autor s citlivostí zachycuje atmosféru úžasu a intimity, která se odvíjí od prožívání nočních chvil.
Silné stránky díla se nacházejí v jeho jazykové preciznosti a obraznosti. Verše jsou pečlivě konstruovány, což se projevuje v melodických rytmech a harmonii zvuků. Už první čtyři verše „přízní hýčkám chvíli dlouhou / zpívám svíčkám píseň ranní“ vytvářejí příjemný zvukový efekt a vnášejí čtenáře do klidné, zamyšlené atmosféry. Ranní světlo a jeho opozitum – tma – jsou zde prezentovány s citem a porozuměním pro nuance existenciálních pocitů.
Dalším pozitivem je schopnost autora zachytit komplexnost lidských emocí. Verš „tma je něžná, nezdá se ti?“ naznačuje osobní dialog s čtenářem a vyzývá ho, aby se zamyslel nad vlastními pocity vůči temnotě. Tento způsob oslovování dává textu intimní charakter a pozvání k zamyšlení nad vlastním vnitřním světem.
Na druhou stranu, slabé stránky se objevují v určitých pasážích, kde se autor uchyluje k obvyklým klišé a méně originálním obratům. Například verš „tma je něžná, nezdá se ti?“ může působit jako lehký únik do obvyklého pohledu na temnotu, a tím poněkud snižuje intenzitu prožitku, který byl v předchozích verších tak pěkně budován.
Rovněž je třeba zmínit, že některé metafory, i když jsou v jádru silné, mohou působit na čtenáře poněkud zmatečně či neuchopitelně, zejména verš „duše snílků, zpitých nocí“. Tento obraz je nejednoznačný a může vyžadovat hlubší analýzu, aby byl zcela pochopen – což sice má své místo v poezii, ale může narušit plynulost čtenářského zážitku.
Celkově hodnotím „tmu“ jako silné dílo, které se nebojí experimentovat s hloubkou emocionálního prožitku. I přes některé slabiny, jako jsou opakující se motivy a občasná nejednoznačnost obrazů, si zachovává svoji poetickou sílu a schopnost vyvolávat zamyšlení. Tato báseň má potenciál zanechat čtenáře s hlubokými otázkami o smyslu existence, útěše v temnotě a kráse, kterou může nabídnout i přízeň tmy.
27.04.2025