od: šuměnka
Anotace: přebásněný song: Lásko má, já stůňu / archiv 2011
nikulust_devianTArt.com
*
Já,
ač znám Cesty bez konců
tak jedna má svůj cíl
krášlená lemem ze zvonců
sám Zdroj ji ošatil;
.
věřil
tónům pestrých vzorů
stopám v prachu ukrytých
křivkám víček na obzoru
vůni dechu blízko nich…
.
Ač
svět je místem Nadějí
v něm Cesty spletité...
jen jedna tkána šalvějí
La Hembra barvitě;
.
nese
odkaz plachých panen
v pastorále nebes chór
cudnou sílu nahých ramen
záři Duší z Gloriol…
* *
Dílo „..Cesta..“ se vyznačuje prvky moderní poezie, která se nebojí experimentovat s jazykem, strukturou a tématy. Autor se snaží zachytit esenci hledání a objevování cest, které vedou k poznání sebe samého a světa kolem nás. V textu se mísí introspektivní myšlenky s obrazy přírody a duchovními prvky, což vytváří bohatou a mnohovrstevnou atmosféru.
Silné stránky tohoto díla spočívají především ve například v různorodosti stylistických prostředků, které autor používá. Unikátní kombinace metafor a symboliky obohacuje text a může čtenáři poskytnout mnoho podnětů k zamyšlení. Například výrazy jako "krásněná lemem ze zvonců" nebo "štěrbiny víček na obzoru" vytváří živé a evocativní obrazy, které okamžitě přitahují pozornost. Taktéž propojení přírodních a duchovních motivů v „pastorále nebes“ či „síla nahých ramenzáři Duší“ vyvolává pocit transcendence a propojení s něčím větším.
Dalším pozitivním aspektem je nádech mystičnosti, která opanuje celou báseň. Slova jako „Šalvějí“ a „Gloriol“ přispívají k vytváření tajemného prostředí, které čtenáře vybízí k dalšímu objevování a interpretaci. Kouzlo neuchopitelného a vágního je v současné poezii často vítáno a zde se mu autor věnuje s odvahou.
Na druhou stranu, slabou stránkou „..Cesty..“ může být občasná neprůhlednost a abstraktnost textu. Zatímco snaha o experimentální jazyk je chvályhodná, některé pasáže mohou zanechávat čtenáře zmatené nebo od chirurgicky přesného významu daleko, což může vyvolávat frustraci. Určité metafory a formální obraty mohou být příliš hraniční, což snižuje srozumitelnost a tím i celkový dopad sdělení. Například fráze „neseodkaz plachých panen“ může působit matoucím dojmem, protože je obtížné jej přesně dekódovat.
Kromě toho by se dalo říct, že místy chybí plynulost a přirozenost rytmu, což by mohlo podporovat celkovou konzistenci. V několika místech se autor uchyluje k užívání příliš komplikovaných konstrukcí, které mohou narušovat tok myšlenek.
Celkově lze „..Cestu..“ hodnotit jako odvážný a originální pokus o zachycení komplexní tematiky cesty a sebeobjevování. I přes své nedostatky má dílo potenciál oslovit čtenáře, kteří jsou otevřeni novým perspektivám a rádi se ponoří do hloubky jazykového experimentu. Je to cesta — mnohovrstevnatá, plná obratů a překvapení, kde se každý čtenář může stát objevitelem.
27.04.2025