od: šuměnka
Anotace: poznej sám sebe - aneb: Misantropova Tíha / archiv 2009
Erik A. Ton
*
Provokovat jako Misantrop!
.
vše nenávidět s odporem
chtít stoupat jen - a druhým hrob
hloubit svou nechutí
.
vždy sám a sám
.
jen skelet perutí
vznešený diadém
zlacený rám
.
vznešený druh
co respekt ztrácí pro Muže i Ženy
.
ni ohled a ni kruh
vysmívat se všem úklonám
i gestům vlichoceným
.
po pravdě volat – jak by byla šém
.
pro dogma pošlapat
jak
Člověka, tak Zem
.
Hledět očima Alcesta!
Povýšit pravdu nad přetvářky mez
kritikou nešetřit
Zlo Glancem potrestat
Hlavu si nikdy neklonit a dřít
v přízvisku;
sebe povznést
pýchu nepodlézt…
.
(a foukat chytrost do písku)
.
Být vytrvalý jako Moliére!
.
Splňovat požadavky času, místa, děje
Výsledky dotáhnout
až do nejvyšších sfér
.
- a živit myšlenku až dokud nedospěje -
* *
Dílo „..Nosce Te Ipsum..“ od Erika A. Tona na první pohled vystupuje jako provokativní a introspektivní reflektivní výtvor, který zachycuje duchovní a etické dilematu jednotlivce v kontextu moderní společnosti. Autor se prostřednictvím své poezie odvážně postavil do role misantropa, jehož výzvy k sebezdokonalování a kritice společnosti jsou zřetelné v každém verši.
Silné stránky této poesie spočívají v její tematické hloubce a schopnosti vyvolávat silné emoce. Autor s důvtipem zpracovává motivy samoty, odporu k okolnímu světu a touhy po osobní pravdě. Použití paradoxů, jako je popis „vznešeného diadém“ a „skeletu perutí“, vytváří silný obraz dichotomie mezi vnějším pomyslným leskem a vnitřním stavem prázdnoty. Toto napětí je přímočaře vyjádřeno v prvním i posledním verši, čímž autor celkově posiluje myšlenku o nutnosti zůstávat věrný sobě samému, bez ohledu na tlak společnosti.
Na druhou stranu se v textu objevují také slabé stránky. Místy působí jazyková stylizace poněkud těžkopádně; některé metafory a obrazy nejsou dostatečně rozvinuté a mohou čtenáři působit matoucím dojmem. Například fráze „foukat chytrost do písku“ se může zdát nejednoznačná a odvádí pozornost od hlavního tématu. Také výskyt hromadění imperativních což vedou k pocitu didaktičnosti – autor se občas snaží příliš tlačit na interpretaci čtenáře, místo aby nechal určitý prostor pro vlastní reflexi.
Forma poezie je klasicky úderná, přičemž rytmus a struktura odrážejí emotivní napětí, které se ve verších postupně stupňuje. Nicméně, absence zřetelného rámce příběhu nebo ústřední postavy může některým čtenářům ztížit přístupnost textu. V některých momentech tak může působit nepřehledně.
Celkově lze říci, že „..Nosce Te Ipsum..“ je dílem, které se odvážně dotýká složitých otázek identity a morálky v dnešním světě. Je to výjimečný pokus o introspekci, který může inspirovat čtenáře k zamyšlení nad vlastními hodnotami a postoji. Avšak pro plné ocenění jeho hloubky a intenzity by bylo prospěšné zjednodušit některé jazykové proklamace a učinit je přístupnějšími.
28.04.2025