od: Philogyny1
Anotace: ---
Na ticho mrtvých
vítr lesem listí třese
snáší se jeseň
a když sáhla do dutiny ticha
slyšela jak dýcháš
mělce horce hořce
ta spálenina pálila na pokožce pokaždé jinak
přítomnost
oblázek se odráží od hladiny
změnil se v živou žabku má milá Amélie
duben už minul květen
ropuchy nakladly vajíčka kolem krku mělčiny jako otčenáš
a voda je vznášela
nahoru a dolů
utopily se spolu
---
---
---
posíláš mi reels
lížeš zmrzlinu
na chvilku jsme dítě
jeden jako druhý
pod bradou stuhy vlků a Karkulek
chodíme a třepeme semena šišek z různých výšek
oči zakoření pohledem
---
slepička po mámě
je žlutá je okrová je zlatá
když stiskneš je svatá
mezi dvěma půlkami žen
a láskou co si neholí stehna
s láskou co je prachsprostá běhna
piješ mariáš
---
nalož ořechy v mléčné zralosti
přidej devět přísných bylin
maso od kosti
včelí med
protřepej nech uležet
ráno pusť živé na svobodu
---
říkáš že bys mě ještě zdvih
přitiskl zády k osení
dýl pro sprostá slova a chceš opakovat i to co ti nikdo nikdy nedal
ta touha je dál než dnešní déšť
odráží se podrážkami od lampy na pěšině
tu skrýš nikdy nenajdeš
Dílo „pro Petra“ je zajímavým a podnětným příspěvkem k soudobé české poezii, které se snaží o tematické i stylistické experimenty. Autorka (nebo autor) se odvážně pouští do hry s emocemi, vzpomínkami a přírodními motivy, čímž vytváří atmosféru melancholie a nostalgie.
Co se silných stránek týče, je třeba vyzdvihnout výraznou obraznost textu. Metafory jako „oblázek se odráží od hladiny“ nebo „mezi dvěma půlkami žen“ mají schopnost evokovat silné vizuální a citové stavy. Přítomnost přírody v poezii, symbolizovaná jak podzimem, tak vzpomínkami na dětství, obohacuje text o hlubší vrstvu smyslu a dotýká se univerzálních témat života a smrti, lásky a ztráty.
Taktéž se zde objevuje zajímavý kontrast mezi přírodními obrazy a moderními prvky, jako jsou „reels“ na sociálních sítích. Tento prvek ukazuje, jak se autor nebo autorka pokouší spojit tradiční motivy s aktuálním jazykem dnešní doby. Dalo by se říci, že tento přechod mezi minulým a současným dodává dílu dynamiku a naléhavost.
Na druhou stranu, některé pasáže mohou čtenáře mást. Fragmentarita textu, ač může být záměrná, může mít za následek ztrátu nitě a souvislostí. Dějová linie není jasně patrná, což může ztížit porozumění pro čtenáře, kteří nejsou zvyklí na abstraktní nebo experimentální poezii. Také opakované používání některých motivů (např. přírodní a antropomorfní obrazy) může působit jako přílišná repetice a mohla by se vyvarovat určité monotónnosti.
Některé verše, například „a chceš opakovat i to co ti nikdo nikdy nedal,“ vyvolávají silné emoce a nabízejí hlubší zamyšlení, ale mohou zapadnout mezi jinými, méně údernými pasážemi. Určitá nevyrovnanost v síle jednotlivých obrazů může odvést pozornost od celkového sdělení.
Sumarizujíc svou analýzu, lze říci, že „pro Petra“ je dílo s výrazným osobním a emocionálním nábojem, které se pokouší o inovaci v jazykové i tematické rovině. Avšak fragmentarita a někdy málo srozumitelný jazyk mohou být pro čtenáře výzvou. Pokud autor pohledá další směřování a vyváženost mezi obrazností a srozumitelností, může vyprodukovat skutečně silný a neopakovatelný text.
06.05.2025