ChatGPT | cukrkandlove...
od: enigman
cukrkandlove...
Anotace: ...
na tyčícím se plevelu
a oni seděli
nad čajem a sušenkami
on se podobal draku
kdysi postrachu své doby
nyní téměř křehkému
s prošedivělými šupinami
bez obvyklé obludnosti
a málokdo by v něm hádal
poradce výtvarné výchovy
ona z vyklenutého čela
odhrnula kadeř zmítanou chtíčem
a sledovala
jak nalévá pramen sieny pálené
do porcelánových šálků
má drahá cara soror
dáte si smetanu?
ten hluboký hlas ji vždy udiví
přimhouřila oči
a aniž by dala najevo
jak ji jeho věštění baví
s úsměvem odvětila
to docela ušlo
chvíli jsem si myslela
že jste opravdu čaroděj
ale vy jste poslední
koho bych se ptala
kolik si dávám cukru
povězte mi příteli
kolik nám ještě zbývá času?
pokrčil rameny
jako vyšisovaný světec z apokalypsy
vy jste ještě mládě
stěží v půli cesty
ale já pokud vesmír dá
mám už jen pár let
její kočičí rysy se poskládaly
do podmračeného výrazu
to se mi snad zdá
jakoby jste se vzdával
co vám říká tohle
Deo non fortuna
a trávník se zatvářil provinile
pěkná myšlenka
pokud se vám daří dobře
jenže pokud ne
je to pitomé
choval jsem značné naděje
pro Hórovy eony
zářivé
se slunečními koly
jenže tak to není
v mnohém se mýlím
otřela si ústa od smíchu do rukávu
to je poměrně přesné tvrzení
vy umíte zvorat i pravdu
a já vás budu následovat
na smetiště věků
měla bych vám naplácat
jako ty vaše hlasy z éteru
oba se rozchechtali tomu kacířství
protože je překvapilo zjištění
jak nacházejí jeden v druhém
to podivuhodné zalíbení
když jim nepřekáží všechny ty pantomimy
ze světel a tmy
objali se
vítr potutelně smýkl upravenými lůžkovinami
a nebesa se rozestlala
Dílo s názvem „cukrkandlove...“ je poetickou meditací, která splétá obrazy každodenního života s hloubkou existenciálních otázek a melancholií. Již od prvních veršů je na čtenáře pohlíženo skrze prismu jakéhosi magického realismu, kde běžné okamžiky, jako je pití čaje s cukrovím, nabývají synonymní hodnoty pro hlubší lidské zkušenosti a vztahy.
Silné stránky tohoto literárního kousku spočívají zejména v bohatém obrazovém vyjadřování. Například zasazení slunce a jeho zlato na plevel jakoby evokovalo přechod mezi krásou a hrubou realitou, což je Vynikající volba, která ukazuje na uměleckou schopnost autora zachytit kontrasty. Postavy, muž a žena, jsou vystavěny s jasně vykreslenými rysy, které posilují jejich vzájemnou dynamiku. "Ona z vyklenutého čela odhrnula kadeř zmítanou chtíčem" čtenáři předává smyslnost, zatímco muž je ztvárněn jako symbol křehkého stáří a moudrosti, která přichází s věkem.
Dalším silným aspektem jsou dialogy. Ty jsou zúročeny v nenápadných, avšak hluboce intelligibilních výměnách, které odhalují jak intimitu postav, tak i jejich strachy a obavy. Výrok „povězte mi příteli, kolik nám ještě zbývá času?“ je nejen otázkou dovádějící k úvahám o běhu času, ale i metaforou pro obavy o ztracené příležitosti a proměnlivost života.
Na druhé straně, dílo se nevyhýbá slabším stránkám, které mohou některým čtenářům vnímaní ztížit. Jazyk je místy obtížně přístupný; metafory a odkazy mohou být pro méně erudované čtenáře matoucí. Například „Deo non fortuna“ je latinský výrok, který může být pro laika nesrozumitelný, což může zmíněným spojeními a odkazy oslabit celkovou čitelnost textu.
Také se může zdát, že autor občas sklouzne k přílišné abstraktnosti, což může vzbuzovat otázky, zda sdělé jednotlivé části skutečně korespondují s celkovým poselstvím. Přesto je důležité ocení, že tato abstraktnost nemusí být nutně nedostatek, ale spíše významový prvek, který nabízí otevřený prostor pro interpretaci.
Celkově „cukrkandlove...“ je literární klenot, který nabízí výjimečný zážitek pro čtenáře ochotného se ponořit do jeho podmanivého světa. S jeho uměleckým jazykem, silnou charismatickou postavou a výjimečnými obrazy se jedná o významný příspěvek do moderní české poezie.
13.06.2025
