od: Philogyny1
Anotace: ---
Řekni mi, co bys chtěla?
Něco, co ti cvrnkne do nosu.
Jenom tak. Co cvrnkne o obě těla.
Osud?
Slyšela jsem
jak nahlas přemýšlíš
peníze padaly na pannu, ale orel se nechtěl vznést
---
pak jsem ho uviděla
šlapal po asfaltce zpíval si a měl křivé přední zuby
„řekni sýr“
neusmál se
z batohu se snášelo svatební peří
věřím mu, zatím ještě věřím
ptáček nevyletěl
--
do závratě toho dne pověsila šibenici
vyklíčil ocún se svou fialovou kněžských rouch
byli tam všichni svatí
a ty
ephemeron
Dílo „ephemeron“ je fascinující ukázkou moderní poetské interpretace světa, v němž se mísí metaforické obrazy s konkrétními momenty všedního dne. Autorství tohoto textu nese znaky introspektivního a emocionálního přístupu, který kombinuje lidské zkušenosti s filozofickými úvahami o existenci a transcendentnu.
Jednou z nejsilnějších stránek tohoto díla je jeho schopnost vyvolávat silné vizuální obrazy, které čtenáře vtahují do prožívaných situací. Výrazy jako „cvrnkne do nosu“ či „šlapal po asfaltce zpíval si“ naznačují bezprostřední a hravou povahu vyprávění, která kontrastuje s těžšími tématy, jakými jsou osud, víra a smysl bytí. Fráze „věřím mu, zatím ještě věřím“ odhaluje křehkost důvěry a podtrhuje niterné hledání jednotlivce v chaotickém a nevyzpytatelném světě.
Další silnou stránkou je přítomnost surrealistických prvků a náznaky mystiky, které naplňují text hlubokým významem. Pojetí „ephemeron“ jako pomíjivého jevu odkazuje k filozofickému zamyšlení nad pomíjivostí života a lehkými, ale přesto zasahujícími momenty. V kombinaci s motivy svatosti a každodennosti, které jsou rozloženy v popisech „svatebního peří“ a „ocúnu se svou fialovou kněžských rouch“, se autorovi daří skvěle ilustrovat kontrast mezi duchovními aspiracemi a realitou.
Na druhou stranu, text může být pro některé čtenáře obtížně čitelný, a to zejména kvůli absenci jasné struktury a lineárního vyprávění. V některých pasážích se může zdát, že myšlenková linka se rozpadá na příliš abstraktní obrazy, což může přispět k pocitu odcizení od vyjádřených emocí. Někdy také hrozí, že určité metafory zůstávají v mlze nepochopení, což může bránit hlubšímu propojení s textem.
Závěrem lze říci, že „ephemeron“ je poutavé literární dílo, které v sobě nese mnohovrstevnaté výpovědi o lidské existenci a pomíjivosti. Jeho silné obrazy a emocionální hloubka činí z textu hodnotný příspěvek do současné poezie, i když by se jeho abstraktnější části mohly stát výzvou pro některé čtenáře hledající jasnější narativní vodítka. Předkládá nám důležitou otázku o smyslu a kráse v každodenním životě, a to v duchu, který se nebojí ani rozporuplnosti a tajemství lidské zkušenosti.
26.06.2025