ChatGPT | Mozek vs binární soustava.

od: Vladimír75

Mozek vs binární soustava.

Anotace: Myšlenka pro zamyšlení

Podle různých zdrojů, vědců a ostatních, kdo tomu rozumí, má obojí stejný základ:
Mozek ano, nebo ne a dále se vyvíjející odnože jako „dobře nebo špatně“, „líbí nebo nelíbí“ a tak dále, vždy v páru.

Binární soustava je vlastně to samé, jen více jasné je to nula nebo jednička.

Takže základní princip je defakto stejný, ale…

Binární soustava, co vymyslel člověk, je geniální v tom, že pomocí dvou aspektů nula a jedna v jejich vzájemných kombinacích vlastně funguje celý digitální svět. Je až neuvěřitelné, že ze dvou jednoduchých čísel se vytvoří svět, kde člověk může vše. Od kalkulačky až po AI. Kdy nula s podporou jedničky nám pomáhá řešit problémy a usnadňovat život. Ale mají i temnou stránku, a to je zneužívání a používání těchto dvou nevinných čísel k zločinu a teroru lidí na lidech.

Mozek.
Co je označován za nejlepší počítač, co ještě nuly a jedničky neporazily. Jenže má to své „ale“, a to „ale“ je člověk. Mysl člověka je nekonečná a dokáže víc než jeho sok binární soustava. Člověk, když využije svůj mozek, je nezastavitelný a je to znát všude. Od pazourku až k binární soustavě a dál.

Jenže to mluvíme o člověku, o lidech, co ví, co mají mezi ušima a nebojí se to použít. Ale zde nejde o jedince, ale o celek, a to je lidstvo. Zde nastane ten rozdíl, kdy základ je stejný, ale lidstvo nekombinuje, ale zůstává jen u těch dvou možností Ano nebo Ne. Tedy občas využije třetí možnost, ale té bych velkou váhu nedával, a to je „možná“.

Prostě už od věku, kdy lidstvo přišlo a začalo myslet, stále zůstávalo u instinktu dvou možností.
I zvířata tohle používají jako instinkt uteč, nebo bojuj. Rozhodovat se musí rychle, jinak jsou jen dvě možnosti žít, nebo umřít.

Jenže k instinktům lidstvo dostalo i mozek, který je schopný řešit víc než jen dvě možnosti. Je schopen analyzovat více možností a rozhodovat se podle rozumu a ne jen podle instinktu.

Ale problém je, že už od začátku, kdy člověk objevil víru, měl už funkční mozek. Takže je to bez výmluv.
Ale tím začal výběr jen ze dvou možností.
Bůh – ďábel
Nebe – peklo
Osvícený – hříšník
Bylo vše dáno a těchto dvojic možností bylo spoustu.

Evoluce nám dala superpočítač a lidstvo si hned nasadilo základní program dvou možností.
Adam a Eva.
I zde je na výběr ze dvou. Jen jablko bylo jedno ale dá se rozdělit na dvě půlky.

I když každý nějak začíná a začíná se od základu, tak následně by se to mělo vyvíjet stejně jako binární soustava z nuly a jedničky až třeba po AI.
Jenže u lidstva se upgrade nějak nepovedl, a ať uplynula dlouhá doba, tak většina stále používá zastaralý program. Kdy si lidstvo se dvěma možnostmi vystačí a je to pohodlné, bez starostí a bez odpovědnosti. Tak proč se k tomu neuchýlit a vyčkat, zda někdo za ně použije i další možnost.

Takže mozek se podřídí instinktu což je jako když se AI podřídí solární kalkulačce se základními funkcemi. A nebýt lidí, co používají mozek, tak snad do teď používáme pazourek a počítáme na prstech.

“Individuum sapit, genus humanum stultum est.”
Rozbor/analýza/hodnocení ChatGPT

Dílo "Mozek vs binární soustava" představuje zajímavou a komplexní úvahu, která zkoumá paralely mezi lidským myšlením a binární logikou. Autor se nebojí odvážných srovnání a má snahu osvětlit, jak jednoduché principy mohou vést k pokročilým systémům, přičemž se v zásadě zamýšlí nad lidskou existencí a problematikou volby.

Z hlediska silných stránek této úvahy je třeba vyzdvihnout schopnost autora provázat technické a filozofické myšlenky v jednu koherentní strukturu. Autor jasně ukazuje, jaké výhody s sebou nese binární systém a jaký potenciál spočívá v lidském mozku, který je schopen rozvíjet další úrovně myšlení. Jazyk je vcelku přístupný a autor se snaží o co největší srozumitelnost komplexních myšlenek, což činí text přístupný i širší publiku.

Na druhou stranu, některé pasáže působí poněkud repetitivně a slabší v argumentaci, což může čtenáře odradit. Například opakované zdůrazňování dichotomických volbách (ano/ne, dobré/špatné) může být v určitém okamžiku únavné a nedostatečné pro skutečné prozkoumání mnohovrstevnatosti lidského myšlení. Zde by bylo možné prohloubit analýzu a vysvětlit nuance, které se za těmito volbami skrývají, aniž by došlo k redukci na pouhou dualitu.

Další slabou stránkou textu je určité zjednodušení, zejména když se autor snaží propojovat lidské instinkty s mechanismy binárního systému. Ačkoli analogie mezi lidským myšlením a binární logikou je zajímavá, je důležité uznat, že lidské myšlení je často mnohem sofistikovanější než pouhá volba mezi dvěma možnostmi. Tato problematika by mohla být posunuta do širšího kontextu, například jak lidské emoce, kultura a zkušenosti ovlivňují rozhodování.

Konečně autorova poznámka na závěr, citát "Individuum sapit, genus humanum stultum est", reprezentuje jasný závěr úvahy. Tento výraz ukazuje na rozpor mezi individuální inteligencí a kolektivním myšlením, což je myšlenkový prvek, který si zaslouží hlubší rozpracování. Na závěr je produktem zajímavá, ač kritická úvaha o lidské existenci a mysli, která ke čtenářům přináší důležité podněty k zamyšlení nad jejich vlastním místo ve světě, a to jak v digitálním, tak v přirozeném kontextu.

29.06.2025

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel