od: nehledaná
Anotace: ...
dech se mi úží
pravda- přikrytá hadí kůží
syčí na mě své jedy
možžžná
už dneska naposledy
můžeš žžžít
teď a tady
Dílo „zlatý stř/j/ed“ se vyznačuje zajímavou kombinací metafor a experimentální formy, což je v české poezii stále populárnější trend. Veršovaná struktura, i když na první pohled chaotická, vytváří v silně subjektivním vyjádření pocity tísně a naléhavosti, což zdůrazňuje ústřední téma – existenciální krizi a pokles množství vzduchu, symbolizující ztrátu svobody či osobní autenticity.
Silnou stránkou textu je jeho jazyková invence: použití metafory „hadí kůže“ naznačuje skrývání pravdy, manipulaci a nedůvěru. Tato obraznost umožňuje čtenáři vytvářet si vlastní interpretace, což je v poetičtějších formách vítané. Navíc opakování slabik jako „žžž“ a „možžžná“ vytváří atypické rytmické prvky, které narušují tradiční čtenářské očekávání a pomáhají zachytit nervozitu a napětí v prožitku mluvčího.
Na druhou stranu, slabou stránkou díla může být jeho značná abstraktnost, která může některé čtenáře odradit. Nízká srozumitelnost textu může vést k frustraci, zejména u těch, kteří preferují jasně strukturovanou a logicky souvislou poezii. Místy se také zdá, že množství experimentální formy převažuje nad obsahu, což může zanechat pocit, že jde spíše o formální hru než o hlubší emocemi nabitou výpověď.
Shrnuto, „zlatý stř/j/ed“ nabízí čtenářům podnětnou a originální zkušenost, která, ačkoliv může být obtížně uchopitelná, má potenciál vyvolat silné dojmy a podnítit diskuzi o tajemstvích lidské existence. Je fascinujícím příkladem současné experimentální poezie, která volá po otevřenosti a ochotě zkoumat krajiny, kde se setkávají jazyk, forma a obsah.
30.06.2025