od: Bosorka9
Anotace: ... horár a nešťastná rusalka ...
Opäť slnko zapadá, bytosti prebúdzajú sa do nového večera,
s radosťou v srdci začínam tancovať, vietor šumí v listoch,
môj veselý smiech ozýva sa naďaleko, budeš ho počuť aj ty?
Viem, že si tu bol, hľadal si, horár môj krásny.
Sledovala som ťa z diaľky, moje srdce jásalo radosťou,
každý tvoj krok lesom zanechal stopu v mojom srdci,
vždy som bola s tebou, láskala ťa pohľadom, slovom,
nevidel si ma, no tvoj úsmev prezradil veľa ...
Cítim ťa aj dnes, ale .. niečo je iné, srdce mi bije na poplach,
počujem smiech a tvoj hlas, zvieratká varujú, nechoď tam,
ženie ma za tebou strach, láska aj zvedavosť, vidím ...
tvoju šťastnú tvár, no pohľad už nepatrí mne, ale inej žene.
Vidím ako ju objímaš, hladíš, si šťastný, je krásna, páči sa ti,
dych sa mi kráti, srdcom ostrá bolesť sa šíri, prečo?
Je to len človek, počujem dýchať les, varovali sme ťa ...
utekám späť k jazierku, do bezpečia svojho sveta.
Mesiac zastrel čierny mrak, vchádzam do tmavej vody,
už nemám v očiach lásku, len zúfalstvo a bolesť, kde je láska?
Stratila sa v korunách, vietor odniesol môj smiech,
biele vlasy na čiernu sa premenili, kvety na hladine zahynuli.
Nový deň prichádza, daj pozor na seba, už nemusím,
slnko mi neublíži, moje srdce je z kameňa.
Na vodnej hladine, čierne vlasy ako hadi sa vlnia,
uprostred jazierka socha stojí, ľudia si rozprávajú príbehy ...
... horár a nešťastná rusalka ...
Dílo „Opäť slnko zapadá“ se na první pohled jeví jako emotivní a stylově bohatá báseň, která zachycuje vnitřní konflikt hlavní postavy, jež se potýká se ztrátou lásky a se svými emocemi. Autorka umně kombinuje přírodní obraznost s osobními pocity, což vytváří silný kontrast mezi vnějším světem a vnitřními prožitky. Následující analýza se zaměří na silné a slabé stránky tohoto literárního díla.
Mezi silné stránky patří především jazyková preciznost a schopnost evocovat atmosféru, která prostupuje celým textem. Autorka volí obrazné výrazy a metafory, které účinně přenášejí čtenáře do přírodního prostředí, jež se stává jakýmsi psychologickým zrcadlem pro vyjádření vnitřních emocí. Například popis „slnko zapadá, bytosti prebúdzajú sa do nového večera“ náznakem denního cyklu zobrazuje nejen přírodní proměny, ale i proměny v nitru postavy.
Dále je patrná silná tematická rozmanitost, která zahrnuje lásku, ztrátu, bolest a naději. Postava prochází jakýmsi emocionálním vývojem, kdy se od radosti a naděje dostává do stavu zúfalství. Tato dynamika je ztvárněna pomocí kontrastních obrazů, které příběh obohacují a dávají mu hloubku.
Slabé stránky se pak projevují především v mírné chaotičnosti vyprávění a přílišné explicitnosti některých emocí. Některé pasáže působí až překombinovaně a ztrácí tím na své působivosti. Například opakování výrazu „srdce“ v různých kontextu může vyvolávat dojem, že autorka se snaží nátlaku emocí zbytečně, což může čtenářovi ztížit plné ponoření do textu. Také zpětný pohled na hlavní postavu a příběh jiných postav, jako je „horár“ a „rusalka“, by mohl být lépe zakomponován do celkového narativu, protože v aktuální podobě působí spíše jako vedlejší linie bez dostatečného vyznění.
V závěru lze říci, že „Opäť slnko zapadá“ je dílo, které se vyznačuje silnou obrazností a emotivním vyzněním, avšak občas trpí na chaotičnost a přehnanou explicitnost. Autorka má potenciál vladnout silnými metaforami a nuance, ale je důležité, aby se zaměřila na strukturování svých myšlenek a na koherentní vyprávění, což by mohlo ještě více posílit emocionální dopad jejích textů.
19.08.2025