ChatGPT | Ženám (ale i mužům)
od: mapato
Ženám (ale i mužům)
Anotace: mapato je zase chytrej...
Ženám (ale i mužům),
říká se, že každá žena je krásná
je to lichotka, je to lež ze soucitu?
I plno vtipů na toto téma koluje, většinou blbých.
Ten následující se mi však líbí,
tak ho sem teda prsknu:
"každá žena má něco krásného:
jedna prsa, druhá zadek, třetí kámošku".
Teď ty ženy, které se považují za hezké se nejspíš zasmály,
ty co si myslí, že to ještě jde, aspoň neutekly. Ale ty ženy, které se myslí, že nemají hezkého vlastně nic, utekly se někam, kde je nikdo nemohl vidět a některým z nich jistě i slzy ukáply.
Je to takový začarovaný kruh. Ty ženy, které si myslí, že nemají nic, co by mohlo muže upoutat, jsou bez pomoci opravdu asi ztracené. To proto, neboť nevěří, že by jim bylo ještě pomoci.
Ženy, které se považují za hezké, nemají žádné zábrany a dovedou se nenuceně smát, povídat si, prostě se do společnosti zařadit.
Proč toto vlastně píšu: viděl jsem už pár žen, které, viděny mýma očima, opravdu neměli nic, co by mě zaujalo. Ale měl jsem to štěstí, že pak někdy osud nám zkřížil cesty a já tyto ženy viděl najednou v jiném světle: uměly se bavit, poddávali se citům, třeba i zpívali.
Když pak přišlo na nějaké téma, kterému rozuměli, dovedly ukázat i city. Najednou byly hezké a velmi milé, něžné a přitažlivé.
Je taky plno žen, které se neumějí prezentovat tak, jak by bylo možno. Neumí se upravit, nosí nepasující účesy, barvy ať už makeupu či oblečení, neslušící brýle.
Když pak přece jen by bylo možné, že někdo by o ně projevil zájem a chtěl by s ní být i intimní, stydí se svléknout, protože jejich spodní prádlo je už staré, seprané, nepřitažlivé.
Těmto ženám by měli lidi pomoci ve smyslu upozornění na jejich problém a pomoci přivézt ho do pořádku.
Hlavně ale, žena musí mít duši, kterou přijímá i rozdává. Stejně jako muž. Ženy, u kterých se to nedá rozeznat, jsou ztracené, aspoň bez cizí pomoci. Jsou depresivní nebo trpí jinou duševní, ale i tělesnou chorobou.
Těm ostatním ale: každá z vás máte něco, co upoutá a co při troše snažení a štěstí vás přivede do ráje.
Nejen co se týče vztahů mileneckých, ale i mezilidských...
Proč jsem to vlastně psal? Ani pořádně nevím...
...díky, že jste přečetli až sem, vm
Dílo „Ženám (ale i mužům)“ se vyznačuje osobitým pohledem na problematiku ženské krásy a sebehodnocení. Autor se pokouší oslovit jak ženy, tak muže, a vyjadřuje své myšlenky v neformálním, avšak promyšleném stylu.
Silné stránky textu spočívají v jeho otevřenosti a upřímnosti. Autor zvládá přinést určitou míru empatie vůči ženám, které se cítí pod tlakem společnosti a nevěří si. V textu se ukazuje, jak je důležité vnímat krásu v širším spektru, ne pouze na základě vnějších znaků. Odkazy na situace, kdy se ženy oblékají a prezentují, jak nejlépe umí, dodávají textu dynamiku a přirozené lidské prvky. Autorovo postřehy o přitažlivosti, která může být vyvolaná osobností, interakcí a emotivním zaujetím, jsou podnětné a dávají důraz na to, že krásu nelze soudit jen pohledem na fyzický vzhled.
Na druhou stranu, text trpí některými slabými stránkami. Občas se totiž zdá, že autor sklouzává k stereotypům, které mohou ženám, jež se o sebe nepečují, přisuzovat pouze negativní konotace. Zatímco snaží se povzbudit, aby se ženy měly rády, někdy to vyznívá jako popírání intenzivních a komplexních emocionálních prožitků těch, které se cítí neatraktivní. Taktéž se může činit, že některé části textu postrádají strukturovanost – myšlenky se občas zdají být rozptýlené a chybí jim jasný průchod, což by s ohledem na celkovou sdělnost textu mělo být napraveno.
Další výhradu lze mít k humoru obsaženému v textu. I když autor uvádí, že vtipy na téma krásy jsou většinou „blbé“, sám se pokouší předložit jeden, aniž by se mu podařilo vybalancovat lehkost a vážnost tématu. Tento vtip může některé čtenáře pobavit, ale jiní ho mohou brát jako nepatřičný v kontextu vážně zpracovávaného tématu.
Celkově lze říci, že „Ženám (ale i mužům)“ je dílo, které se snaží vyvolat diskuzi o vnímání krásy a sebehodnocení ve společnosti. Klade důraz na důležitost pozitivního sebehodnocení a na zachycení komplexity lidských emocí. Přesto by bylo možné zlepšit určité aspekty textu, zejména v oblasti struktury a vyvarování se stereotypního myšlení. Práce by měla být z pohledu literárního kritika vnímána jako příležitost pro rozvoj a sebereflexi ve vnímání nejen krásy, ale i duševní pohody jako takové.
25.08.2025
