od: mkinka
Anotace: Literární koutek 2025
Dílo "Psáno časem mimo čas" od Romana Císaře se vyznačuje snahou zachytit podstatu psaní a jeho vliv na čtenáře. Text je koncipován jako osobní reflexe o smyslu literární činnosti, ale i o hodnotě knih a pouhého "házení slov" do prostoru.
Silné stránky díla spočívají v jeho úspornosti a jednoduchosti. Autor nedává čtenáři zbytečně najevo náročnost tématu; naopak, skrze minimalistickou formu a přímočarý jazyk dokáže komunikovat složité prosebení slov a myšlenek. Verš "Možná četba je více" naznačuje otevřenost, s níž se autor vyrovnává s různými významy literatury, a tím provokuje čtenáře k osobnímu zamyšlení. Tento prvek je hodnotný, neboť vyzývá k aktivní účasti na úvahách, které se dotýkají zkušenosti čtení jako celku.
Dalším výrazným kladem je schopnost Císaře zachytit kontrasty: "barevnost křižovatek" versus "rovná zmatek" ukazuje na duel mezi řádem a chaosem, který každá literární zkušenost může vyvolat. Tento jazykový obrat dodává textu dynamiku a hloubku, a ukazuje, že umění psát a číst není černobílé, ale mnohovrstevné.
Na druhou stranu se v textu projevují i slabé stránky. Některé pasáže působí až příliš vyprázdněně. Například užití linky "Otevře jí. Je bravurní." nedává čtenáři konkrétní představu o tom, co přesně bylo "otevřeno" nebo co dělá onu "bravurní" práci. Takové formulace mohou vyvolat pocit nedořečenosti a mohou odvádět od zamýšleného poselství. Některé verše se mohou jevit jako poněkud triviální, což ve výsledku snižuje celkovou intenzitu prožitku.
Celkově lze "Psáno časem mimo čas" hodnotit jako zajímavou úvahu o psaní a čtení, která si zaslouží pozornost pro svou schopnost podnítit zamyšlení. Nicméně musí autor více pečlivě balancovat mezi přímočarostí vyjádření a hloubkou myšlenek, aby posílil i emocionální vazbu na čtenáře.
27.08.2025