od: IronDodo
Slnko k horám sa schúlilo,
zaviali hviezdne prápory,
tma prichádza zúrivo,
vynoria sa nočné netvory.
Zdvihnem kotvy z hlbín,
odviažem silné povrazy,
som taký istý, ako pred tým,
snáď loď do prístavu dorazí.
K horám, k horám, som tak rád,
poď, aj ty sa vráť!
K horám, k horám, tu sa skôr stmieva,
k horám, duša mi spieva.
V takte vône lesnej hladiny,
hľadám pokojný úkryt.
V srdci zrkadlí sa krása krajiny,
nežný milý dotyk.
Skala chladí kosti zospodu,
tvrdá, neúprosná je zem.
V srdci horí plamienok vzdoru,
snáď, prebudí sa láska v tento deň.
K horám, k horám, som tak rád,
poď, aj ty sa vráť!
K horám, k horám, tu sa skôr stmieva,
k horám, duša mi spieva.
K horám ... K horám… K horám…
Chodím rád!
Dílo „K Horám“ představuje čtivou a emotivní poezii, která zachycuje silný vztah k přírodě a osobní introspekci. Autor v několika verších umně mísí obraznost s tematickým zaměřením na přírodu a vnitřní prožívání. Obsahuje prvky přírodní mystiky, které se prolínají s touhou po domově a únikem do hor jakožto místa útěchy.
Silné stránky textu spočívají v jeho obraznosti a koncepční jednotě. Použití metafor a personifikací, jako je „slnko k horám sa schúlilo“ nebo „tma prichádza zúrivo“, dává čtenáři představu o dynamice přírodního prostředí. V tomto smyslu se autor úspěšně vyjadřuje k pocitům, které cesta do hor vyvolává – jak je to místo útěchy, tak i výzvy. Reflexivní rovina, v níž se autor snaží odhalit svůj vnitřní svět, přidává dílu hloubku a činí ho přitažlivým pro čtenáře, kteří hledají podobné vnitřní prožitky.
Další silnou stránkou je opakování refrénu, který posiluje emocionální náboj a dodává textu rytmus. Opakování frází „K horám, k horám“ vytváří nejen strukturu, ale také atmosféru touhy a nostalgie, což posiluje celkovou atmosféru díla.
Nicméně, slabé stránky lze spatřit v některých formálních prvcích. Některé verše mohou působit poněkud repetitivně a chybí jim větší variabilita, což může snižovat dynamiku čtení. Přílišné spoléhání na jednoduché rýmy a rytmickou strukturu může omezit ojedinělost vyjádření a vestavěnou hloubku myšlenek. Dále by se dalo říci, že některé obrazy postrádají větší originalitu a vynalézavost, což může některé čtenáře odradit.
Závěrem lze říci, že „K Horám“ je poetické dílo, které oslovuje díky své citovosti a schopnosti vytvářet obrazy přírody v souvislosti s lidským prožíváním. Přestože obsahuje určité slabiny v oblasti formální variace a originality, dokáže přenášet osobní a univerzální pocity spojené s návratem k přírodě a vnitřním klidům, což jej činí hodnotným příspěvkem do literární krajiny.
14.10.2025