od: Bosorka9
Ty, o ktorom je v podstate kniha kníh,
prečo urobil si pánov, sluhov, otrokov?
Nemohol si v pokoji večnosťou žiť?
Mohlo menej biedy, utrpenia byť.
Ak si už musel byť činný,
načo stvoril si človeka, zver, kvet?
~
Následky svojich činov máme si niesť.
A čo ty? Aké sú následky tvojich stvorení?
Sme to my, ktorým si žiť dovolil,
nechal im zlo aj dobro, vraj slobodnú vôľu.
Tu máte! Vyberte si!
~
Ja baviť sa budem na vašom utrpení,
ponechám vás aj naďalej láske a nenávisti.
Áno, stvoril som vás, pre lásku, pre smrť.
Budete spasení aj zatratení.
Ja naďalej budem žiť vo večnosti,
pokiaľ budete vo mňa veriť.
~
Infernum oblitus es!!!
Tato báseň se, na první pohled, vyrovnává s hlubokými a existenciálními otázkami, které se dotýkají nejen filosofie, ale i teologie a etiky. Zpráva, kterou autor přenáší, vzbuzuje bezprostřední emoce a vedle osobního zpochybnění božské spravedlnosti se snaží otevřít diskusi o lidské existenci v kontextu svobody volby a utrpení.
Silné stránky díla spočívají v jeho silné tematické struktuře. Autor se nebojí zpochybnit tradiční představy o Bohu a jeho roli ve světě. Tato kritika je výjimečná v tom, že je formulována v přímé konfrontaci s Bohem, což vyžaduje velkou odvahu a ukazuje na hluboké rozčarování člověka z jeho postavení ve vesmíru. Jazyk a stylistické prostředky jsou přiměřeně úsporné, avšak závažné; repetice a zdůraznění určitého obrazu – jako například zmínka o zotročení a svobodné vůli – působí silně a provokativně.
Dále je zde silný kontrast mezi tvořením a destrukcí, láskou a nenávistí, který nejen zachycuje esenci lidské existence, ale také ukazuje složitost božských záměrů. Tímto způsobem básník přenáší filozofickou diskuzi do poetického jazyka a dává čtenáři možnost zamyslet se nad vlastními vírami a hodnotami.
Na druhé straně slabé stránky díla mohou spočívat v určitém zjednodušení složitých teologických a filozofických otázek. Dialog s Bohem, založený na přímé a naléhavé řeči, může být interpretuje jako příliš černobílý a zjednodušující. Také absence optimističtější perspektivy, která by hledala smysl v utrpení nebo v jedinečnosti lidské existence, může některým čtenářům přijít příliš pesimistická. Dále je možné, že někteří čtenáři, zejména ti, kteří nejsou zběhlí v teologických debatách, mohou mít obtíže s úplným pochopením některých aluzí.
Celkově dílo vytváří silný dojem a provokuje k zamyšlení nad otázkami svobody, utrpení a smyslu lidské existence. Autorovu odvahu a hlubokou reflexi těchto témat oceňuji, i když si myslím, že by bylo zajímavé vidět i jiný, méně skeptický pohled na stejnou problematiku.
09.12.2025