od: Bosorka9
... ach, priateľ môj neznámi, niekde tam, v predstavách,
pre teba píšem svoje riadky, zotrvávam s tebou v sne,
nielen tvoja myseľ je v mlhe, moje telo trasie sa celé,
pritiskni ma k sebe, v hĺbke zostaň ...
~ ~ ~
... tvoje mužné objatie robí so mnou zázraky,
keď horím pre teba celá, ach, chcem všetko,
alebo len tak pozastaviť čas, zotrvať v tvojom objatí,
možno aj niečo viac ...
~ ~ ~
... ber čo len chceš, som tvojou, ak dovolíš mi to isté,
možno to nebude zlé, len dúfam v krásny bozk, to milujem,
si skvelý muž, každá žena by ťa chcela, ale to iste vieš ...
~ ~ ~
... tak jednoduché to nebude, spony na mojich nahých ramenách
musíš rozopnúť ty, len potom vystúpim zo svojho rúcha
prikročím k tebe, veď veľmi si ach, ach, tvoj dotyk páli ma na pokožke...
zabúdam dýchať, si čarovný muž...
~ ~ ~
... alebo si práve ten gentleman, nechám si túto predstavu,
čo dámu jemne zvádza a čaká čo sa stane,
či splní sa tvoje prianie, či navždy pošleš ma preč,
možno sklamaním pre teba budem,
keď svoj pomyselný šat odložím a nahú pravdu uvidíš,
možno ...
Toto literární dílo je emotivní a introspektivní poezií, která se zaměřuje na komplexní zobrazení touhy, vnitřních konfliktů a očekávání ve vztahu mezi dvěma lidmi. Text je psán v jakémsi intimním dialogu s neznámým přítelem, což vytváří silný dojem osobní výpovědi.
Slabé stránky: Jednou z možných slabin díla je zjevným opakováním některých tematických prvků a výrazu ("ach", "možno"), což může vyvolávat pocit redundancy. Na čtenáře to může působit jako přílišná emocionalita a ztráta dynamiky. Také některé výrazy mohou být považovány za klišé, například „tvoje mužné objatie robí so mnou zázraky“, což by mohlo oslabit apelační sílu vyjádření. Kromě toho stylistická rozmanitost by mohla být prohloubena, aby se zabránilo monotónnosti.
Silné stránky: Na druhé straně, síla dělá v emocionálním vyjádření a schopnosti evokovat pocity silné intimity mezi protagonisty. Autorka bravurně zobrazuje vnitřní drama – touhu po spojení, strach z odhalení „nahé pravdy“ a obavy z možného zklamání. Jazyk je sensuální a názorný; čtenář může téměř „cítit“ dotyky a blízkost vyjádřenou ve slovech, což dokazuje autorovo mistrovství v tvorbě atmosféry. Taktéž koncept „spon na ramenách“ jako metafora pro překážky vzájemného propojení je silně vizuální a poutavý.
Celkově lze říci, že dílo má potenciál vzbudit silné emoce a působí jako naléhavý apel na intimitou ve vztazích, přičemž si drží přístupnost pro širší publikum. Nicméně, v kontextu literárního vyjadřování by bylo přínosné se vyvarovat některých klišé a hlouběji rozvinout stylistickou rozmanitost.
09.01.2026