od: šuměnka
Anotace: ..páč je čtyřiadvacátého, já mám beztak Vánoce celoročně a stromek vlastně taky, páč miluju to období a na přání není nikdy špatná doba a páč jsem střelená ..tak nechci, abyste o něj přišli...;)
deviantArt.com
* *
Jsou věci mezi Nebem a Zemí
některé chceme mít, jiné zas nemít
...važme si proto vždy toho, co jest...
*
Jsou věci mezi Srdcem a Duší
a ty znaj' buď tíseň - či štěstí tušit
...tímto všem pocitům hřejivou Čest...
*
Jsou věci mezi Hrou, Hmotou a Vizí
a ty buď prostíraj ' - a nebo sklízí
...nechme se občas jen Vesmírem vést...
* *
Můžeme rozhodnout, můžeme mít
kéž v chuti cukroví najdeme cit
a v očích druhých zas hlubiny člověčí
Na konci mašliček chtít touhy snít
Pro radost sdílení - pro čas, se zachránit
pro fakt, že okamžik i bolest vyléčí
když Touhy promluví, po svém a bez řečí ..
**
Dílo „..na konci mašliček..“ se zdá být zamyšlením nad vnitřními konflikty a emocemi, jež nás provázejí v každodenním životě. Autor se snaží vytvořit most mezi abstraktními pojmy, jako jsou Nebe, Země, Duše a Srdce, a konkrétními lidskými zkušenostmi, jako jsou touha, radost a bolest.
Silné stránky tohoto díla jsou zejména jeho lyrický jazyk a emocionální hloubka. Autor se nebojí experimentovat s metaforami, jako je například spojení „v chuti cukroví najdeme cita v očích druhých“, což vzbuzuje představu o sladkosti mezilidských vztahů a potěšení, jež nám mohou přinést. Také tematická rozšířenost, kdy se prolínají přírodní a snové elementy, vytváří prostor pro osobní interpretaci a zamyšlení. Vnějškově zajímavá je i struktura textu, která pomocí různých odstavců vzbuzuje dojem pohybu a plynutí, jako by autor sám putoval mezi různými emocionálními stavy.
Na druhou stranu se v textu objevují některé slabé stránky. V některých pasážích se může čtenář ztratit v abstraktnosti a obraznosti, protože jazyk místy postrádá jasnost a konkrétnost. Například fráze „nechme se občas jen Vesmírem vést“ může vyznít jako klišé, a to i když nese zajímavý obsah. Dále se objevuje opakující se motiv „Touhy“, který není vždy dostatečně rozvinutý, což může vést k pocitu, že některé myšlenky zůstávají nedotažené.
Celkově je „..na konci mašliček..“ dělá zajímavé a emocionálně bohaté zamyšlení. Přesto by autor mohl více zvažovat rovnováhu mezi abstraktními myšlenkami a jejich přístupností pro širší publikum. Mnoho čtenářů by jistě ocenilo více konkrétních obrazů a příběhů, které by posloužily jako opora pro prožívání emocí, jež chtěl autor vyjádřit.
25.01.2026