od: Jan.Makotřas
Anotace: Nebajka o těžkostech života
Na schodech u Tyšerů spává šerednej neviditelnej pes. Je hodně šerednej a ještě víc neviditelnej, co vo něm tak říct víc?
***
Na balkóně u Nováků bydlí psavý pes. Má starý psací stroj a jak ťuká, poštěkává si do rytmu: „Haf, haf.“
Protože nemá šikovný přední tlapy, chodí mu pásku vždycky vyměňovat pan Jiří, fotograf. Poseděj spolu, popijou, pes nemá šikovný přední tlapy a tak mu pan Jiří leje fernet trychtýřem přímo do krku, což pes s povděkem kvituje: „Haf, haf.“
Poté pes velmi krká.
Pes od Nováků se jistě brzy stane slavným psysovatelem, neb žije nezřízeným životem a je to pes.

Toto literární dílo „Dva psi“ představuje zajímavý experiment v oblasti současné české poezie s prvky prózy. Autor se nebojí ve své práci kombinovat absurdnost, humor a kritiku společnosti. Dílo se točí okolo dvou psů, kteří, ačkoliv na první pohled působí groteskně, reprezentují hlubší psychologické a sociální aspekty lidské existence.
Silné stránky:
Téma a symbolika: Oba psi, jeden neviditelný a druhý psavý, mohou symbolizovat skryté touhy a vnitřní války člověka. Neviditelný pes může reprezentovat to, co je v nás neviditelné, potlačené nebo zapomenuté, zatímco psavý pes s psacím strojem naznačuje tvůrčí proces a překonávání překážek.
Styl a jazyk: Autor používá jednoduchý, přitom hravý jazyk, který dokáže přitáhnout pozornost čtenáře. Hravost vyjadřuje i způsob, jakým dovede okamžiky absurdity a humoru spojit s každodenními situacemi. Opakování „Haf, haf“ působí juxtapozicí na vážnější témata a dodává textu rytmus.
Humor a ironie: Celé dílo je protknuto ironickým pohledem na lidskou existenci a naše selhání. Scéna, kde pan Jiří leje psovi alkohol trychtýřem, nejenže poukazuje na absurdnost situace, ale může také být metaforou pro lidskou tendenci hledat útěchu v destruktivních praktikách.
Slabé stránky:
Naznačené, ale rozvinuté téma: Ačkoli je otázka identity a tvůrčího procesu zajímavá, autorka se k ní možná mohla vyjádřit hlouběji. Mohlo by se vyplatit prozkoumat více psychologických aspektů obou psů a jejich interakcí s lidmi, což by mohlo prohloubit komplexnost textu.
Struktura a koherence: Děj je rozvolněný a místy chaotický, což může být pro některé čtenáře obtížné. Je to sice příznačné pro surrealistický styl, ale mohlo by to také oslabit celkovou srozumitelnost a návaznost příběhu.
Omezený dosah významu: I když se autor dotýká zajímavých témat, některé metafory a obrazce mohou být pro laického čtenáře příliš abstraktní a obtížně uchopitelné. V některých pasážích by mohlo být užitečné zvolit přístupnější jazyk a k obraze přidat více kontextu.
Celkově lze říci, že „Dva psi“ je fascinujícím příkladem pokusného a moderního literárního díla. I přes některé slabší stránky nabízí čtenářům podnětný prostor pro zamyšlení a komentář k lidské přirozenosti a zachycuje pocity absurdity a izolace, které mnozí z nás mohou zažívat.
03.03.2026