přeplněné dny

Anotace: ...nejde na to napsat "hezkou" báseň...ale nejde ji ani nenapsat..

Blahosklonně.
Ano, může být i parte.
Ptáte se mě na jeho váhu
Budeme potřebovat větší
Lidé mají tendenci vycejtit ten smutek
Na, vezmi si ty kapesniky!

Jak mám vybrat ten správný text, ze všech se mi točí hlava.
Kdo mi dá povolení vzít si prášek?

Pasivita.
Asi ty zásoby slz vyschly a to pro tebe jsem myslela, že jich budu mít stovky.

Mijíme se ve dveřích a zvonek cinká.
Je to běžné.
Od teď se budu asi bát.
Když vidím, jak lehce to jde.

Prý to mám vypustit, není co.
Mám chuť kousnout se do jazyka.
Nebo někoho urazit.
S někým se pohádat.
Mlčím.

Jsem na to sama.
Na svůj pocit.
Ta touha po intimitě dlouhého pláče.
Říct někomu pomiluj mě, už nechci být smutná.
Všechno, co chci teď dělat není tolik rozumné.

Možná i plakat je společensky nepřijatelné.
Jak velké to musí být.
Chtěla bych se probudit až mi bude dobře.

Proč jsem jen na sebe pyšná.
Dělám to pro tebe.
Poslední polštářek pod hlavu.
Ten nejdražší.
Prej mám dobrý srdce.
Je mi třicet a..



Kdy člověk opravdu dospěje?
Když je objednavatelem pohřbu vlastního...