Nepopsaný list - 9. část - Tři a půl osiny v zadku

Přesunuli se na místo, Lucifer zamluvil salónek. Číšník byl víc než ochotný.

„Cokoli budete chtít, pane Parkere!“

„Pane Parkere? Tak si necháváš říkat mezi smrtelníky?“

„Už to tak bude, Gabrieli. Smrtelníci bývají nevyzpytatelní. A kvůli dobrému jménu jsou ochotni i vraždit.“ Donesli jim víno. „Ale předpokládám, že jste nepřišli na zdvořilostní návštěvu. A mimochodem… už jsi Otci řekl, že randíš se smrtelnicí?“ Archanděl v obličeji začínal blednout. „Kdy bude svatba?“

„Jak tohle ksakru víš?“ Vyštěkl podrážděně, ale strach v jeho očích byl nepřehlédnutelný. Lucifer naznačil prstovou abecedou velké písmeno M. Gabriel vyhrkl: „Meredith je doktorka. Vážně se vyzná ve svém oboru! A já…“

„…byl její pacient,“ doplnil Lucifer se smíchem.

„Tohle ti taky řekl Mefisto, ta tvoje hlásná trouba?“

„Ty máš jediné štěstí, že Mefistofeles je pacifista, což po našem znamená, že se nepere s někým, z koho nemá prospěch. A když už jsme u toho… Co, že jste nepozvali Metatrona, Bohova tiskového mluvčího?“

Skupinka se začala ošívat. Bylo veřejným tajemstvím, že Metatron, před lidmi vystupující jako hlas boží, byl bytost krajně nedůvěryhodná, zkráceně práskač.

„Mefisto by si s ním určitě rád pohovořil.“

„No a kde ho teda máš?“

„Momentálně si užívá jako šejk někde v Arábii. Poslal pohled. Má se tam královsky. Letí na něj ženský a může si klidně zařídit vlastní harém.“ Archandělé si hlasitě vzdychli. „No ale vy tři jste určitě nepřišli jen tak,“ ztišil hlas do šepotu. „Jste tu na tajňačku, co?“

„Tobě nic neunikne,“ přisvědčil Gabriel a upil portské. „Celé Nebe mluví o té vaší nesmyslné sázce. Je to hloupost, Luci, a ty to moc dobře víš, ale… no, zkrátím to. Otec zuří kvůli tomu děvčátku, co sis vybral. Přikázal nám, abychom tě sledovali. Jenže, upřímně… myslel jsem si, že ho to přejde, zvlášť po tom posledním nezdaru.“ Uhnul pohledem.

Kníže pekel kývl hlavou. „Na to si vzpomínám. Jeho snaživý student neuměl pracovat pod tlakem. Než mohlo dojít k osudovému střetu, předávkoval se, podle všeho měl před nějakou důležitou zkouškou. Starý pán mi to vyčítal, že prý jsem v tom měl prsty. Copak já mám zapotřebí tyhle špinavé triky? Kluk zkrátka neustál tlak společnosti. To se stává!“

„Nikdo ti to nevyčítá!“ Ozval se Michael. „Jen… nelíbí se nám, co se teď v Nebi děje. Vládne tam hrozné napětí a trochu se bojím, aby ta apokalypsa nezačala dřív. Ale ty se nechystáš do války, nebo jo?“

„Blázníš? Zničit tenhle krásný svět, kde si můžu říkat a dělat, co chci? Byl bych sám proti sobě, Mikey!“ Pak na okamžik zvážněl. „Jistě, nepopírám, že tatíkovi už trochu šplouchá na maják, ale je vás snad v Nebi dost na to, abyste ho přesvědčili, že to přehání!“

Bylo to, jako by je polil ledovou vodou.

„Víš, Luci…,“ začal Gabriel.

„Není to tak snadný, jak to vypadá. Nikdo nechce přijít… o jistoty… o volnost… a tak!“ Vyhrkl Michael a poslední člen skupiny, Jeremiel, nepatrně přikývl. „Jenže ty jsi… neber to špatně… taková černá ovce rodiny a… na hádky s tebou už je zkrátka Otec zvyklý.“

Přejížděl pohrdavým pohledem po celé té povedené trojici. Tak takhle to tedy je! „Váš návrh teda zní?“

Gabriel si vzal slovo. „Ukážeme ti, kterého chlapce si Všemocný vybral za pěšáka. Narodil se před pár týdny, takže ta tvoje žabka má náskok.“

„Nech mě hádat! Zazobaní rodiče, všechno až pod nos a úžasný start do života.“

Archanděl se nervózně uchechtl. „Co na to říct, Otec vždycky mířil vysoko. Je to dědic Marshallova industriálního impéria.“

Lucifer potřásl hlavou. „Chceš říct, že bouřlivák Jeff Marshall a jeho výstavní kost se rozhodli zahnízdit v nudném rodinném životě?“ Gabriel kývl. „Stejně si myslím, že to nebude dlouho trvat a oba se vrátí ke svým slibně rozjetým kariérám.“

Michael si hlasitě povzdychl. „Řekli jsme ti všechno, co víme. Dál už je to na tobě. Jen tě prosíme… buď opatrný. Stálo nás opravdu hodně přemáhání takhle Boha zradit.“

Pekelný kníže se ušklíbl. Z jeho sourozenců se staly ustrašené baby.