Lavičkové svádění

Lavičkové svádění

Anotace: Ano, svádím to na lavičku, kde jsem si listovala novou učebnicí literatury a pak jsem začala psát naprostou automatikou první slova, která mě napadla. Mám hlad, žízeň, je večer, zima. Trochu víc zbytečných slov. Takže v tom, prosím, nic nehledejte. =))

Křičet bolí. A strachem se odbývá temno.
Z vláhy samoty živ je život.
Mimoděk z románu o věčné touze,
spasit svět, co slyšíme v hlavách svých.
Trápit se samotou učenec touží,
milovat samotu v prachu ukrytý,
jen marně stíní třpyt perel dlouhověku,
ve ztrátě cizí sny z nitra kaštanu.

Odevzdat se na bedra křiklavého splínu,
bát se zítřka, i když nebolí,
bolest? Jak k smíchu. Dnes už jen ticho.
Zítřek, zda se zrodí, zda vůbec JE?
To nezjistíš, dokud slunce zase nevysvitne,
málo z nás uslyší zvuk konce světa.
Pro některé, zdá se, nebude mít smysl
každá věta, co vyjde z úst, tak hluše,
bez cíle, proč doufat, když vnitřek je dubový?
Proč chtít, když oblaka se snáší tiše,
snad se znásobí, snad bude jedna.

Tyhle věci, vyblité v nepořádku,
pouze se smějí, mají malou vlastnost,
že škodit nelze na nejkratším řádku.
A koleje se sbíhají v dáli jak psi,
jak tetky na trh nedočkavě.
Při vší vůli, shnijem.

Když zůstanou spát v kotli hříchu,
neplatí žádná pravda, ani troufalost,
všechno, co jest v nás, zrodí nový svět,
spolu s dalším věkem novým.
Ať je to cokoli, mlčí to. Nemít strach
je skoro nemožné, protože
bolí křičet. Bolí dýchat.
Nás už bolí cokoli.

Nesmějte se dlažební kostce,
možná ona po vás jednou bude šlapat.

Autor myší královna, 09.09.2010
Přečteno 662x
Tipy 14
Poslední tipující: drsnosrstej kokršpaněl, Gabrielle, ludmil, Metcheque, Špáďa, WAYWARD, Sam&ntha CH.Camberly Way
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Kuju =)

29.09.2010 15:00:00 | myší královna

jestli byla tohle automatika, tak ti gratuluju k hlavě... tohle je parádní věc

28.09.2010 23:07:00 | drsnosrstej kokršpaněl

To je dobře, protože já jsem nad obsahem nepřemýšlela.

26.09.2010 09:17:00 | myší královna

ó ano, tentokrát to bylo velice a opravdu velice povedené - tedy alespoň "působivostí" - obsah jsem nečetl

25.09.2010 18:21:00 | 11477

Rétorický styl mi připomněl Otokara Březinu a všechny básníky, co jsou odtržení od obyčejné skutečnosti.

12.09.2010 17:55:00 | ludmil

Kouzelně poskládané pocity, myšlenky, postřehy, úvahy,... Byť necháváš ve verších vyznít spíše pesmismus, blížící se závěr básně jej mírní a perlivý konec vše napravuje...

10.09.2010 01:23:00 | Špáďa

...je tam toho našlapáno až až ST

09.09.2010 23:44:00 | WAYWARD

© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter