Teorie rozdělení lidstva

Je tu něco, co je absurditou samo o sobě, ale je to součástí lidstva od nepaměti.

Co je vlastně hodnota a co je cenné?

Každému je to jasné – co je hodnota, co je cenné – přece nám to vštěpují do hlavy od nejranějšího dětství.

Ale proč?

Kdo řekl, jaká má být ta hodnota a co je cenné?

Když v každém období lidstva je to jinak?

Nikdo se nad tím nepozastaví a jen to bere jako samozřejmost.

Co když hodnota je nic?

Co když není nic cenné?

Vždyť všechno, co to znamená, si člověk nastavil sám.

On sám si určil, co bude cenné a jaké hodnoty ctít.

On sám si to po svém měnil, jak se mu to hodilo v rámci historie.


Co je hodnota?

Mění se od člověka k člověku a každý si ji určuje podle své potřeby a potřeby všech.

Nikde není stejná, jen se občas ustanoví globálně, protože je to takzvaně morální v očích lidstva.

Ale i tak je to jen něco v tu chvíli dané – jedna hodnota se udrží déle, druhá zanikne, protože se nehodí.


Co je cenné?

Čeho je málo?

Ano, většinou je to něčeho nedostatek s velkou poptávkou po tom.

Takže lidstvo si umanulo, že se musí něčím vyniknout a ozvláštnit.

Takže někdo měl něčeho víc a ten druhý ne, tak mu ten druhý záviděl a chtěl to taky.

Takže se domluvili.

Něco za to, co má ten první, aby měli oba to něco.


A tak se to mohlo nastartovat a vzniklo hromadění něčeho – zrovna toho, co lidem chybělo a potřebovali to.

Takže zase jen výmysl lidstva, jak určit takzvané bohatství.

A postupem času se z toho stal standard – v každé době bylo cenné něco jiného.

A ten, kdo toho měl nejvíc, určoval pravidla, a ten, kdo toho měl nejmíň, po tom toužil a chtěl také.


Takže je to celé jen o tom, co si lidé vymyslí.

No a to je jen odlišnost jednoho od druhého. To, co má hodnotu a to, co je cenné.

A to celé, co by mělo lidi sjednotit, je jen odlišuje.