Město v mlze

Město v mlze

" Hmm mm mm mm mmmmmm mmm..."
Tmavá ulička a v ní jde malé děcko. Je mu tak deset let. Hlas má bezpohlavní. Prospěvuje si beze slov napů tesknou a napůl bezstarostnou melodii. "Hmm mm mm mmm mmmmm mmm..." Klackem v ruce přejede po šprynclích železného zábradlí. Z nevelké dálky se do ticha ozve zvonivý ženský smích. Děcko zvedne hlavu.
Kde je? Kde kurva může být? Všechno ti padá, jak horečně hledáš zápisník. Tohle si musíš zapsat. Musíš. Ale kdo tě nutí?
K ženskému smíchu se přidává hrubý mužský hlas. Co říká? Děcko nastražuje uši, ale zdá se, že nerozumí více než ty.
" Copak tu děláš tak pozdě večer samo, děťátko? " Fuj, babizna.
Děcko strachy poskočí. Viděl ji někdo z vás přicházet?
"Já... já... " couvavě klopýtá a nakonec se otočí. Utíká pryč. Nastraž uši... cvak... to byly dveře od hospody.
Do toho špinavého pajzlu. Na chvilku všechen ten hlomoz pronikl ven, ale zase ustal.
Jakoby někdo vypnul zvuk.
Koho zajímá, že to malé děcko zakoplo a odřelo si kolena? Že se ta babizna vydala šouravým krokem do knajpy se zřetelným záměrem?
Příběhy ztracené v minulosti.
Chlap tahá šňůry z červené krinolíny. Je vyšívaná zlatou nití, poseta stovkami blyštivých korálek. Tak tvrdě stahující a přitom jemná na omak. Nahoře i dole je lemovaná stejně rudou krajkou. Byla drahá. Kroužky lemující šěrování jsou zlaté, aby ladily k niti. Ten poslední v levé řadě se už uvolnil a látka se začala třepit.
Kap, kap... první kapky deště se snáší z nebe a dopadají na střechy domů, kovové barely, dřevěné palety, prkna na zemi.
I bůh pláče nad tímhle prohnilým místem. Ale Ďábel tleská.
"Je libo svěcenou vodu? Mám ty nejúčinnější talismany proti uřknutí i černé magii! Nebo by pán raději zaručeně jediný dochovaný malíček Krista?"
"Táhni, podvodníku!"
Kap, kap... Kapky dopadají na černý plášť cizince. Proč se nejde schovat do hospody jako ostatní? V uličce nalevo se rvou potulné kočky o úlovek z popelnice. Prskají na sebe a ukazují drápky.
"Tady jsi, Mindo!" dítě s krvavými koleny se sehne k jedné kočce, a celé zmáčené si ji přimkne spokojeně k hrudi. " Ty jsi má jediná kamarádka. Pojď domů, čeká tam na tebe trochu mléka."
Mdlý Měsíc se na to dívá z oblohy. Mlčí, nic neříká. Jeho jasná tvář ozařuje dítěte kroky. Je plný, začne ubývat.
Autor LadyElis, 12.03.2012
Přečteno 728x
Tipy 6 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: Draconian, Anjesis, angellka, ewon
ikonka Komentáře (14)
ikonka Komentujících (5)

Komentáře

Je to experiment..dle zařazení. Takže pointu ani nehledám. Je ale supr, jak si dokázala na tak malém prostoru vykouzlit ponurou atmsofréu. Já bych to viděl jako základ nějakého příběhu....který by se mohl odehrávat v podobném světě.

01.03.2013 16:42:35 | Draconianreagovat

škoda, že u jednoho tématu nikdy nevydržím . . .

03.03.2013 19:25:50 | LadyElisreagovat

Nemusí to být stejné téma...spíš jsem myslel ten "svět". Je to pěkně noirové.

04.03.2013 10:53:49 | Draconianreagovat

Nikdy nedokážu psát v jedný atmosféře :-( Však to musíš vidět tady na literu. Každej kus jinej :-)

04.03.2013 11:25:15 | LadyElisreagovat

Píšeš opravdu zajímavě (fotka na profilu je taky moc...hezká)....zatím jsem nečetl všechno...ale patříš k nejlepším na Literu.

04.03.2013 11:39:42 | Draconianreagovat

Vau, tak to děkuju, to je pro mě fakt velká poklona... Ikdyž se mýmu cynickýmu já chce namítnout, k čemu mi to je?

04.03.2013 11:50:18 | LadyElisreagovat

Tak si trhni nohou no:-) Ne, dělám si legraci. K čemu? Tak bud pro dobrý pocit..nebo nad tím můžeš mávnout rukou, protože ti to říká každej druhej.

04.03.2013 11:55:23 | Draconianreagovat

Dobrým pocitem se nenajíš.

04.03.2013 12:01:43 | LadyElisreagovat

Nedokážu napsat, co přesně, ale něco, možná to celé, mě neuvěřitelně zaujalo... Je v tom velký prostor pro fantazii a přesto člověk ví, co si přesně představit... Má to fakt něco do sebe, jen tak dál ;) Podle mě nestačí pointa, aby dílo zaujalo. I když, podle mě to nějakou zvlášní skrytou pointu má ;)

12.03.2012 18:20:21 | Týnareagovat

Každé dílo by mělo mít nějakou pointu, důvod proč bylo napsané a podobně. A u téhle povídky mi naprosto pointa naprosto unikla. Přijde mi toto jen jako začátek nějaké povídky, kde přijde vyústění, proč byli zmínění ti lidé, co kdo z nich je a co tam dělá. Ale tady mi prostě chybí konec.

12.03.2012 16:01:08 | M.A.K.reagovat

Důvody pro psaní, jsou ale různé. Nemusí to být nutně nějaké "velké" téma, myšlenka. I chuť psát je dostatečným a pro mě největším důvdem. Takže si myslím, že když autorka psát chce, je to důvod:-)

Jinak k povídce, já bych se přikláněl taky k nějakému vyústění, pointě, nebo k rozepsání příběhu.

12.03.2012 16:31:59 | kočkopes

Tím důvodem jsem myslela to samé co pointu. Snad jsem tím nikoho nenaštvala. Jen mi chybí nějaká taková tečka. Samozřejmě, když bereš slovo důvod takhle, tak určitě stačí i jen chuť to napsat :)

12.03.2012 17:05:56 | M.A.K.reagovat

určitě nenaštvala, jen nemám ráda dogmata a to, co by podle většiny "mělo být" nebo "mělo mít" se mi hnusí ;-)

12.03.2012 17:21:32 | LadyElisreagovat

Proč by mělo mít .. pointu, dobrá, ale proč důvod napsání ?

12.03.2012 16:27:51 | LadyElisreagovat

© 2004 - 2019 liter.cz v1.4.5 | Facebook, Twitter