Peklo jaké nečekáte

Úvod

Milý čtenáři, rád bych vás provedl místem, které doufám, nikdy nikdo z vás nenavštíví. Pokud toto čtete, tak se pravděpodobně moje poznámky konečně dostaly na povrch.

Na úvod, jmenuji se Majkl a ano, jak jste mohli poznat podle nadpisu, jsem v pekle. Na tohle místo se dostávají různí lidé, ale nejhorší je, že občas se tam nahoře stane chyba a může se v pekle objevit i osoba, která tady nemá absolutně co dělat. Bohužel pro ni nejde se vrátit zpět. Já asi nedokážu říct, zda já sám sem patřím nebo ne, ale co dokážu říct, je, že pobyt tady vás úplně změní.

Takže peklo. Každý si ho představí jako vyprahlou pustinu plnou skal, lávy a ohňů. Rudé nebe a všude přítomný prach. Tak to ale opravdu není. Peklo nerozeznáte od živého světa. Vše vypadá úplně stejně s tím rozdílem, že zde nefunguje elektřina, neteče voda z kohoutku, nejezdí automobily a nevidíte davy lidí. Představte si to jako reálný svět, akorát opuštěný. Zaslechl jsem, že jeho rozloha by se mohla rovnat planetě Zemi, ale to je spíše taková „pekelná“ teorie.

Teď k tomu, jak to tady funguje... Když se dostanete do pekla, samozřejmě vám ze začátku nedojde, že jste v pekle. Pravděpodobně to poznáte, až se setkáte s první entitou. Bohužel, tak to prostě je. Do pekla se dostanete s takovým tělem, se kterým jste zemřeli v živém světě. Tedy pokud jste mladí a silní, máte zde větší šance na přežití. Ale po čase vás stejně vždycky něco dostane. Pokud se zde objevíte jako staří nebo slabí nebo velmi mladí, máte prostě smůlu. Čeká vás každodenní utrpení. Pokud zde zemřete, probudíte se na náhodném místě, ale s tím, že vše, co se vám předtím stalo, si pamatujete. Nic jako vykoupení nebo dosažení očištění zde není. Jednoduše řečeno, po každé smrti se znovuzrodíte ve stejném těle, ale na jiném místě. Pokud tedy nemáte tu smůlu, že se dostanete do slimáčí jeskyně, ale k tomu se dostaneme. Jak jsem již zmínil, peklo převážně vypadá jako svět živých, tedy zde fungují roční období a střídá se den a noc a teplota je proměnlivá.

Nyní vám dám pár rad.

1) V pekle se probudíte úplně nazí, proto si rychle sežeňte nějaké oblečení. Jak jsem řekl, střídá se roční období a teplota a mrznout nechcete, zvlášť když vám jde o život.

2) Po první smrti a prvním znovuzrození vám dojde, že jste v pekle. Je dobré, ač je to odporné, najít si nějakého slabého jedince, kterého můžete použít jako návnadu. Pamatujete si na má slova, kdy jsem říkal, že peklo vás úplně změní? No tak to je jedna z těch věcí.

3) Najděte si nějaký úkryt, který doporučuji po pár dnech změnit, jinak vás entity najdou.

4) Pokud nemusíte, v noci nevycházejte ven, těch bytostí je venku více než za denního světla.

5) V pekle nemusíte jíst ani pít, tedy nekonzumujte žádné jídlo ani pití, které najdete!!! Střevní potíže nejsou zrovna to, co chcete zažívat, když vás pronásleduje nějaká bytost.

6) Dále nikomu nevěřte, neříkám, že se nemáte s nikým spojit, přece jen se ve více lidech přežívá lépe, ale rozhodně jim nevěřte, kdykoli se může stát, že zrovna ta daná osoba vás podrazí.

A teď poslední dvě rady.

7) V žádném případě nechoďte do slimáčích jeskyň!!!

8) Snažte se nenechat se chytit entitami, utrpení, které vám způsobí, je nemyslitelné. Pro porovnání hloupé píchnutí o trn tady v pekle se dá přirovnat k bolesti střelného zranění.

Další rady si nechám pro sebe, přece jen nejsme přátelé a já musím mít nějaké výhody. Třeba se tady někdy potkáme, tak jsem zvědavý, jak dlouho vám mé rady pomohly přežít. Mně osobně se to povedlo nejdéle půl roku.

Dále bych chtěl sdělit nějaké informace o některých entitách, které jsem já sám potkal. Nedokážu popsat všechny, protože to ani nejde, ale několik můžu. Entit je v pekle snad nekonečné množství. Démonické, nemrtvé, hmyzí, zvířecí, rostlinné a další. Každá bytost vás trápí jinak. Některé vás prostě sežerou, další brutálně mučí, jiné znásilňují. Jo, peklo je brutální, perverzní a sadistické.

Zde je tedy popis.

Přízraky
Nejlépe by se dali přirovnat k duchům. Jsou to bílé průsvitné bytosti, které poletují v ovzduší. Nevím, co jsou zač, ale vím, že těchto se bát nemusíte. Nikdy nikomu nic neudělaly a nikoho si nevšímají.

Ghúlové
Šedé mrtvolné bytosti připomínající zombie. Samy o sobě jsou neškodní, jsou pomalí. Problém je, že většinou je samotné nepotkáte. Chodí ve větších skupinách, kdy se potácejí ulicemi. Pokud vás chytí, jste v háji. Mají ukrutnou sílu. A co s vámi udělají? Prostě a jednoduše roztrhají a sežerou každého, koho chytí.

Slimáci
Ano, několikrát jsem zmínil slimáčí jeskyně. Jeskyní je víc. Já sám vím asi o čtyřech. Poznáte je tak, že v okolí začnete nalézat malé neškodné slimáky a podlaha a stěny jeskyně jsou pokryté jejich slizem. Pokud vstoupíte dovnitř, výpary ze slizu vás omámí, ale tak, že vaše vnímání okolí je v pořádku, pouze vaše tělo neposlouchá a nemůžete se hýbat. V útrobách jeskyně jsou slimáčí „matky“, které jsou obrovské. Vás si přilepí na svá slizká a měkká těla. Sliz se vstřebá do vašeho těla, které se stává tisícinásobně citlivější. Pak to začne, ti malí neškodní slimáci začnou lézt na vaše tělo a útočit na veškeré otvory v těle a citlivá místa. Řekněte si, co asi můžou slimáci udělat, ale v tu chvíli je vaše tělo tisícinásobně citlivější a věřte mi, že pouhé lezení slimáků po těle vás dožene k absolutnímu vyčerpání. Ale teď to hlavní. Tady neumřete a nedojde ke znovuzrození. Tento stav absolutního vyčerpání trvá a trvá a trvá a slimáci vás v tomto stavu udržují navždy. Proto moje rada, nikdy se nepřibližovat k těmto jeskyním. Pokud nebudete mít to štěstí jako já, tak se odtud už nikdy nedostanete. Ano, měl jsem „návnadu“.

Pekelní andělé
Tyto bytosti vypadají jako umělé figuríny bez vlasů a bez tváře. Jsou černí a mají pár křídel. Nemají žádné oblečení. Bohužel jsou to ty nejsurovější a nejsadističtější bytosti. Nebo aspoň, co jsem já sám zatím viděl. Většinou loví ve dvojici. Problém je, že jejich příchod není slyšet, nevydávají žádný zvuk. Jedinou vaší šancí je, že je z dálky zahlédnete, jak se k vám přibližují. Poté je nutné se minimálně na 3 minuty ztratit z jejich dohledu, poté vás ztratí. Mají rozmanitý výběr možností, jak vás zabít. Viděl jsem, jak jednomu muži nalili roztavený kov přímo do krku. Dalšímu muži jeden z nich dloubal oči a druhý mu páral záda a odsekával žebra od páteře. Jedné ženě lili vroucí vodu na tělo v oblasti břicha a hrudi a poté ji vynesli vysoko do oblak a pustili na zem. No asi víte, jak to dopadlo. Mě osobně také několikrát dostali. V paměti mi utkvělo, když mě postupně po několik dní stahovali z kůže a na odkryté maso pokládali žhavé dřevěné uhlíky. Jak říkám, mají rozmanité možnosti a nápady.

Morfové
Bytosti se schopností měnit svůj tvar a vizuální vzhled. Mění se podle toho, čeho se nejvíce bojíte nebo z čeho jste nejvíce znechuceni. Před nimi se nedá schovat, prostě máte smůlu, když si vás vyberou. Oni nezabíjejí, ale vyvolávají strach, znechucení. Dokáží ve vás vyvolat tak silné pocity, že vás vlastně donutí dělat to, co chtějí, ale vypadá to, že to rozhodnutí, které jste udělali, je vaše. Čím více se bojíte, tím déle se vás drží. Budou vás trápit, dokud je váš strach nepřestane doslova bavit.

Hekalové
Asi 2–3 metry vysoké bytosti, plné svalů. Každý vypadá trochu jinak. Mají rozdrásané obličeje a nechutně dlouhý puchýřový jazyk, který jim trčí z úst. Dále je poznáte podle jejich masivního penisu. Ano, jak z popisu jde poznat, jedná se o bytosti, které znásilňují každého, koho potkají. Do jejich moci se opravdu dostat nechcete. Může to trvat i hodiny, kdy jste doslova jejich hračka. Až je přestanete bavit nebo dojde k jejich „vyvrcholení“, jednoduše vás uškrtí. Myslím si, že v tuhle chvíli je smrt jedna z těch lepších možností.

Rostliny
V pekle se nachází několik rostlin, které jsou živé a útočí na vše, co o ně zavadí. Poznáte je tak, že vypadají jako obrovský shluk lupenů a popínavých stonků. Uprostřed tohoto shluku je jasně barevný květ. Rostliny jsou spíše něco jako past. Když vás chytí, její popínavé stonky vás omotají a své konečky zaboří do těla. Poté celé vaše tělo prorostou stonky těchto květin. Doslova prošijí vaše tělo. Toto utrpení ale může trvat týdny až měsíce.

Podmanění
Toto jsou lidé jako vy nebo já. Pouze jsou v pekle už tak moc dlouho, že jejich lidské myšlení se úplně vytratilo. Od nich nikdy nevíte, co čekat. Někteří si vás ani nevšimnou. Jiní na vás okamžitě zaútočí a zabíjejí. Další znásilňují. Jiní ponižují. Dle mého názoru jejich činy závisí na tom, podle jakého způsobu byli v pekle nejčastěji zabíjeni.

Jak jsem řekl, je tu mnoho dalších bytostí. Tohle jsou jedny z těch nejčastějších, které pravděpodobně potkáte, pokud se sem dostanete.

Tímto se s vámi budu muset rozloučit. Upřímně nemám moc času napsat pro vás kompletní příručku, přece jenom jde mi tady o život. Třeba vám povím víc, pokud se tady někdy potkáme. Teď už budu muset opravdu jít. Na závěr vám můžu popřát pouze hodně štěstí, které budete skutečně potřebovat a moc ho tady v pekle není.