BOHDAN & DOBRODĚJOVÉ

Lepkavé jest mnohé,
nelepkavé jakbysmet.
Pro někoho pouhé,
pro jiného celý svět.
Kdosi komu cosi bere,
kdesi někdo právě seře.
A pomeranče v pondělí
kdekomu jinak chutnají.

​Přesto koordinační spolek snaživých dobrodějů, v elitním seskupení nejvybranějších z nejlepšího výběru, postupuje dle stanoveného plánu a nepoleví! Protože pátků před příliš krátkým víkendem a pondělků v nelogicky těsném závěsu hned za nedělí už bylo tak akorát dost.

​Jsme tu, abychom konečně pohnuli miskou na vodu. Poněvadž je v místě, kam nelze efektivně vtěstnat nadkrční výrůstek, který kromě ochrany krku před zatékáním slouží jako tzv. centrální absolutno.
Jsme tu, abychom konečně důrazně otočili kohoutkem... protože ustavičně upírá svou pozornost k jinému kohoutkovi. A pak opomíjí všechny slepičky. A ví se přece, že slepičky opomíjené být nesmí. Slepičky potřebují svého kohoutka.
Proto bezpečně ohlídáme, že ho také dostanou.

​Tedy „hupsík dupsík,“ řekl Bohdan a popadl nohy na ramena. Soused byl sice bez svých nových, na míru vyrobených protéz celkem namydlený, ale zase Bohdan se už takhle dlouho nenasmál. Jak on upaloval, klučina bláznivej!

​Pana Müllera za pár chvil taky někdo zpozoroval, nebojte. Pak ho kluci odvedle odnesli do domu a pomohli mu se strašilkami i mravenčí farmou, co tak miluje.
Představte si, to jsou takoví hodní mladíci, ti Hofmanovi synkové. Bylo jim pana Müllera určitě moc líto, to jsou celí oni, víte? Zůstali u něj až do dalšího rána. Pouštěli mu muziku – na mě byla tedy hlasitá, to víte, už jsem bába. A myslím, že v jedné písni, která byla moc oblíbená a hrála za celou noc asi osmdesátkrát, chtěl dokonce nějaký muž neustále někde opírat ženy a pak je edukovat a edukovat. Dokud nepochopily látku, kterou učil, nemohly jít domů. Bláznivej učitel, haha, bláznivej!

​Ale kluci měli vždycky rádi školu, a to moc, tak co se divím. Patrně taky pozvali snad každého studenta, protože ten večer přišly celé zástupy mladých a dělaly tady našemu sousedovi, panu Müllerovi (víte kterému), moc milou společnost.

​„Zábava nechť započne – BAMBULOVÉ!“

「 E.V. 」