Slamkvista...

Anotace: Původní úryvky koncentrovaného myšlení o slam poetry....

Slam to není jen Darth Fader Hrabalalovec, Anton O.J.Svahilec, Cyril & D. Konstantine, jež by v konstatním kině životů pil pálivou vodu ze šprotu, stavěl se na chůdy v konotacích a doloval v kabaretní etudě dělnickou notu o nudě v záznamových notacích!
Slam nepotřebuje chůdy, aby mohl chodit, klít, klestit, šepotat, šoustat, mihotat, šimrat se, ňůrat, lůšňat,a smát se do života a milovat jak Vesmír znovu zvát se pořád dokola v nových cyklech, jež na rtech vyváží vůni nicoty rozprášené v beatech o její okrasné závaží, jež na zápraží zákruží zatouží vťat zuby na kolech u kolenou ŽIVOTŮ.
Zase jsem prolamoval básně malbám o třásně prázdné blány a hlavy bázně novověku, které by i ostatní verše šeptem naučili létat i v pravěku, vyslékat dceru Blakeova poetického nocležníka na stolu vedle karbaníka snů z mramoru, jež s havraníkem a malým princem hovoří o Bachu a o souloží dřív než smrtka ze Strachu v půst hůlkového písma Kerouackova zadku v hrot hrobu jej uloží. Vedle Birda na záňadří preludií osvobození v ozvuk penetrací vesmír rozzazáří až se káď s Lautreamontem rozzáří...
A tak poezie, když je skutečná, pietní, tekoucnost svatokrádežnická, neskutečná i prométheovská tak vyváží hodnotu aktivní modloslužby světlasfér a noosfér a je mi jedno, jestli si někdo myslí, že slam je o poezii metafory her nebo končí u fórů pro augury, když guru svedl své neosobní tělo v poševní stěr...nebo nyní řekl to není fér, já na pravdu stejně beru kvér, a tomu ver, že stará láska Olomouc nerezaví a nezajde zde v podběr zrzaví.
Neb stará láska slam jež její živoucí Jílkovskou fosílií je poslední Hýskův atom ubalený popolední hematon vesmírného o Atom Roztočeného tratoliště aneb Jeviště nepotřebuje jeviště aby bylo jevištěm ve Kvadrovém Lejnu O Lojzu bytí kvantových, což je Kellnerovský konsensus astrálního mytí, aneb stratovarium Luďkových drah za úsus úvah, prostě únos prasečího emzáckýho semene do fraktální noci slamu.
Před Kristem; praví a první slameři fetovali svoji O škrt krkatelnou bolest, ukrutnou, rmutnou a tučnou a obsedantní, O Bleší rys když poroučnost si poručí výzbroj kentuší zabachrat o Gončarovských čepů mlad...a kentáura za zdvořilost no vážení, žeňte své choutky za dveře, ať někoho ta erekce neřeže až v podpaží pažátských knížat žatlavých...
I mikrofon bez závaží se tak stával nejsoucnem pro barbíny Vy pražení a prožíval samotu ve výkrutu, býčí delíria a sny, Výstup slova z něj tak nebyl na straně sublimné tmy, ale umučených nevyřčených her, jež slučují do karmy atomy mysli a to vše co jsme My. Entity Stavební kvádry Reality. Budoucnost bez rebela na nýty.
Démoni v pohádkách mohou svést andělského prince o poznání nebo o výstup géniů, étherná produkce zas znesvětí artefactum amfetaminum momentum & neviditelné dialekty přítomnosti rodící se na příčestí Přítomnosti o nosnost možnosti příkré kry nových zhmotnění....
Nic z toho však neodpovídá ničemu co by nemělo smysl autorského tele-subjektu. Divák prožívá první mýtickou leptu švistění adeptu, extatickou noc sekulární blaženosti tepu, když v depu za fraktál odvíjí mne od obrazovky slamer - svatý Grál a nahý Homer běsnící lesem perlící s živelným přednesem....zahučí A někdo napustí potrubí bytí španělským lysergíem pozornosti - nastane noc na Zemi - svatá paranoia. Sestra luna bratr Slunce se snoubí a v Poslední den Annie Hall se i Hulk postí a v almaře Hříbat Don Chuan nestíhá stínadla střídat. Slamové panictví se ve společnosti odvahy trestá bolestným znovuzrozením a Golem ztrácí svůj úzkostlivě střežený ŠÉM a stím se rýmuje jen SLOVO S DUEM O RUM PUJDEM NA SLAM v TANDEM: R:E:M. Stav. METAKOGNICE:NEOVIBRACE:CELESTIální CIFERNík. Dědo Moc Dík. Byl skvělý.

ÓHM....

Slamkvistátoři galaktického supermarketu! Spojte hybridní konstelace! (Vstupuje do těla)
Nabijte fotonovou galeonou a kvantovým pohonem, (Dívá se do mikrofonu jako do dalekohledí)
spojí se ve zbrani SLOVA a METAMORFÓZUJÍCÍ BUDOUCNOSTI (naučte se spoutat významy)
k osvobození ŽIVOTA A POEZIE FUTURUM (klečí pomalu)
AŽ DO ÚPLNÉHO VÍTĚZSTVÍ MYSLI (dává prsty k čelu)
NAD TEMNOU HMOTOU. (Nad robustní pláství v dálce....)

(Zvukové konstalace)

Číchám rubáše temné hmoty a temné energie (plenty co tě upije/pohled stranou)
Začínám slyšet gamma paprsky a vidět kónické střepy rentgenových vidění
nad astrozáří se vznášejí telepatické schémata
automaty vytváří lidská kasemata DOBA ZROD NULA ŠACH MAT

Eidetické telekineticky ovládané satelity se vzdalují od dronů
a lidských válek na pomezí skutečnosti
není kam dále zajít inspirace nekonečná a vděčná se vrátí do svých kořennů....








Poslední žijící člen uskupení Psychedelikatesy; což je Archa Nirvány a jezdců apokalypsy!.....

Slam poetry není a neexistuje jen o transvestitech z mexika topících se v delíriích a extázích, kokainových barech a metamfetamínových klubech, je to otevřené nástupiště pro všechny, kdo mají břicho ve výši astrální hlavně. A Hlavně! Slammer je nejspíš nejnicotnější vznešenou jednotkou kosmického traktu nebo její poslední článek. Když účinkuje svou pozůstalou vibrací tak neexistuje koncept věčnosti ani vědění. Je to jako když mimozemský herec poprvé oblékne kůži člověka a vydá se do mezigalaktického supermarketu na číhanou! Doporučuju s takovým 'člověkem' hrát v metru na schovávanou!
(Tato scénka běžela nepřetržitě 24 hodin místo počásí....!)
Nekecám, vysílali ji jako Pokračování telekinetických černošských satelitů,
autoři vlád cenzurují zase asijské minority, vědci zjistili, že ryty a rytmy hmoty jsou vibrace a cedule vědomí a že kurdské ženy prdí hlasitěji než ty somálské! jak neurvale Lidské! Uprchlíci liskají lískovým prutem Švédské ženy!
ve skrytu se tak orgány pro příliš zábavnou skutečnost rozhodli zpoplatnit každou identitu, každou novou mapu dendridu, aji automaty na ganju v Madridu! Svět tak dnes podobá se již hybridu! Vykloubenému Dildu! Emanuel furt hledá dolík pro svůj kolík! Žolík nahání s erekcí Matyldu i s protekcí!
už nebudeme mít žádnou jinou realitu, říká elektrikář prezident, ani paralelní ani slamovou ani psychedelickou, ani tu poslední poetickou, galimatráš od guláše, rubáše zvrzané lívancemi parlamentních psů, zase se práší od nosů přátelé poslední veřejné lajny v turnusu....!
než tu jejich pohádku vytesáme do světa, než tu samou pohádku televizních usekanců, sranců, mediálních žvanců, zvrátíme v pulzující epické drama u všech veršotepců budoucnosti Vesmírné nesmírné a oblíbené......
musíme se vypořádat se bandou spratkou samostlanců pořádku a ohýnků a bordýlků v úřadku vlád a úřadů, jež cpou nám svinstvem maso televizních pořádů, bezduchých, odporných, bez koulí a nápadu, korporatokratické, konzumní, produkt fetišišmus na entou, bez oběživa v pořadu galaxií, bez matroše dimenze a kalibru Supernov!, jež při troše osnov rozbíhá sady kauzality řady a tak žádná buňka mozku nezůstane o hladu a suchá, jak Leninova moucha v teleportu asijského importu...!




Povím hravě, co to vlastně není slam poetry, vůně bytostné poezie co Ti ušní lalůčky upije - a tak s načatým valčíkem idejí tančím s květnatým kyjem a chaosem za requiem a přu se řízně o Vesmír, jestli je nebo není slamem i tenhle fragmentární šlem-mem. Je paradoxně možné, že to fenomenálně existuje i v jiných Vesmírech a konsekvencích časoprostoru a nemnohé kreativní mysli to inspiruje do Života & Tvorby. Zde na Zemi tak obsesivně-konvulzivním způsobem vynakládají vitální energii a věnují se tomu procesu a někteří umí být o beat toku (o krok roku napřed)slova ve sloku shluků, zvuků, gest a výrazů až šťavnatě lyrickým a podmanivým způsobem. A to mě a tom baví. To muzeum umných vědomí 'zón' performera s archou představivosti až nadčasových scén a kulis reality i surreality3. Ze strachu před obnažením pak porodem prohodí nahé, úsvitné nervové fluidum2, z apologie srdce před dobou a tísní vytesá momentum za Vesmírné Nic. Tak slajdujme slam Víc a objevujme jej v sobě znovu a znovu, vnitřní i vnější, zachytitelný i nezachytitelný navždy, v Míru a Světle...V.