Jako vlaštovky na břiše vzducholodi

Anotace: Nevím, jestli se tomu dá říkat báseň.

Pojď
a nečekej záchranu
ani pouta
/ta jsme nechaly dole, se zátěží/
Pojď
poletíme se divit
a lidé si na nás budou ukazovat
Poletíme nekonečnou vůní oblohy
/je měňavá a nestálá/
Pojď
na chvíli zahrajem si na bohy
/a možná si hrát nepřestanem/

Budeme koukat do oken
a do příběhů
ve světlech pod námi

A možná si budou vyprávět-
v létě, když večer líně leží za kopci-
a možná taky uslyší ozvěnu
Chceš uhánět s větrem o závod?
/Piš si, že vyhrajem/
Chceš vylézt ke hvězdám?
/Jen běž - a nepadej/

Je tady chladno
a ticho, které hladí
/a proplétá ti prsty mezi vlasy/
a vzduch, nesoucí šeptaná poselství
/poslouchej, protože mi berou slova z úst/

Pojď
půjdeme lovit sny
jen skoč-
já se nebojím
protože teď máme křídla
/A možná už nám zůstanou/