Noční chtíč skrytý za něžným flirtem

Anotace: Možná každý někdy letmě potkal někoho, kdo se mu tuze líbil a přitahoval ho i když neznal ani jméno.

Noční chtíč skrytý za něžným flirtem

Zavírám dveře od reality a znovu odcházím, ne do světa snů jak by se mohlo zdát, nýbrž do víru noci. Kráčím k hudbě, alkoholu, nezávaznému flirtu a omamných látek. Vycházím do klubu. Cigaretový kouř pohltil pracně udělané vlasy. Oči zvědavců si prohlíží mé oblečení a postavu. Schovávám svůj stud pod výraznějším líčení, někdo jen letmě koukne, někdo nepřestává zírat na modré flitrované šaty, lesknoucí se ve světlech.
Podpatky klapají do podlahy a ještě před tím, než se někam usadím, zavítám na bar, kde si objednám drink s exotickým názvem. Hudba lahodí mému sluchu a nevědomky si vyklepávám rytmus prsty do pultu, při čekání na drink. Milá servírka ve vteřině donese co jsem si objednala. S lehkým úsměvem mi podává studenou skleničku, opětuji úsměv a přebírám pití. Chlad mě zamrazil, projel mnou divný pocit. Jako.. jako by se mělo něco stát. Trošku hlasitě oddychnu do tmy a mám v plánu odejít ke stolu. Prudce se otočím a vrazí do mě šok. Neznámý muž stojí nebezpečně blízko mě a dívá se mi upřeně do očí. Modré temné oči se instinktivně krčí a měří si mojí osobnost. Šok mnou pulzuje, cítím jak rudu, bezmyšlenkovitě vykročím k nejbližšímu stolu. Cítím na sobě ten pohled, chlad a temno. Srdce se zastavilo i když bije neskutečně rychle.
Vír tance a lidí vše v tichosti skryl. Nechci nad ním myslet, ale všude vidím ty oči. Nevím jak zní ale slyším jeho hlas. Po třech a půl hodinách tance a dvou drincích odcházím domů. Cpu se přes lidi posilněné alkoholem a provoněné cigaretovým oblakem. Směju se přes to, že má duše zmrzla chladem a samotou. Kdo asi byl ten neznámý? Pár dní nad tím budu přemýšlet a pak to stejně vymizí. Jeden člověk mi nechtěl uhnout v cestě domů, nezbývá nic jiného než osobu poprosit, aby kousek odstoupila a nechala mé unavené tělo projít. Už vztahuji ruku, ale dotyčný se otočil dřív.
Temné oči ihned registrují ty mé. Celý večer čekám na další vteřiny, kdy uvidím ten ďábelský pohled. Unavenost je pryč, stud je pryč, stojím tam jen já a neznámý. Z ničeho nic mě popadá za ruku a hrubě táhne neznámo kam. Než stačím mrknout ocitáme se venku, v pozadí je slyšet dunící hudba a nic netušící lidé. Stále mě drží za ruku, stále mě propaluje očima. Nesměle ale odvážně pootevřu ústa a chci se zeptat jak se aspoň jmenuje a kdo vlastně je. Viděl, že se chci asi na něco zeptat, neváhal ani vteřinu a drsně natiskl své drzé rty na ty mé. Adrenalin začal čarovat a já se ocitla v nebesích. Vím, že dělám špatnou věc, ale o to víc je to vzrušující. Líbá mě a já jeho. Naráží mě na nejbližší stěnu a vrhá se na krk. Líbá můj sněhové bílý nedotčený krk. Cítím, že se mu to líbí, líbí se mu moje nevinnost a nedotčení. Je to vůbec možné nevědět ani jméno dotyčného, a jen se s ním líbat a topit se ve chvilkovém flirtu s příchutí pekelného chtíče?