Freudální...

...,,Stalo se ti někdy
že jsi se rozpustil?,,
zeptala se bezelstně Rýha...

,,Vlastně ano
v jednom démonickém rauši
stvořeného konglomerátu kuriozit
odplavaly mi nejprve ruce i nohy
potom tělo a zůstala jenom hlava…

...následně se rozpustil mozek
jako když se rozvaří angrešt
a vlil do jiného těla...

...pak mě ale napadlo
jestli to mám brát tak že budu mít nové tělo
jako nové auto
a nebo že tělo má nový mozek...

jenže co když mozek přeoperuješ s jiným mozkem?

v každé takové situaci
prostě běžným způsobem uvažuješ
že něco je a není
ale pak s překvapením zjistíš
že něco může být
a něco by být nemělo…

nakonec pochopíš
že identita vlastně není vázána
ani na tělo ani na mozek...

dalo by se říct
že je to vlákno
vinoucí se neomezeně prostorem
pomazané ribem
což je lepkavý přípravek
který působí
že vlákno drží tvar
i když se kroutí…

Rýha se mimoděk zavlnila
a moje identita v tu chvíli dostala chuť přilepit se k ní...

...se svažující cestou do údolí
poněkud houstne provoz
míjíme skupinky i osamělé chodce
kolem nás odnikud projíždí povozy a občas prolítne vznášedlo
nedalo nám to a tak se ptáme co se děje...

,,Jé vy musíte být zdaleka,,
odpovídá holka co vypadá že na nic nevěří
ale přitom se marnivostí vyrovná davu
a uzavřeností tajnému spolku
,,Dneska je tady po padesáti rakturech
/pozn. raktur není nějaké zmutované hovězí ale zhruba století/
Novověký turnaj a veselice
však se přidejte neolutujete,,...

cesta díky spádu a výřečnosti dam
/sdělování podrobností by vydalo na román/
rychle uběhla a my se ocitli v centru dění
jak už to u takových setkání bývá...

trochu jsem ustoupil do pozadí
kde mne zaujal velký plakát s nápisem
,,Děkujeme sponzorům tohoto klání,,
a tak jsem se s chutí začetl...

Národní asociace kloktání
Nadace na záchranu kalambúru
Spolek díkůvzdání
Sdružení klaunů s modrými nosy
Ulitánský klub lhářů
Mezinárodní klub šmelinářú s parseky
Společnost pro výzkum bajek
Federace asociací hráčů kuželulek
Prehistorická sobí společnost v erbu s průpovídkou
,,Vy nám my sobě,,
Společnost sběratelů nedohořelých svíček
Fanklub Winetika se sloganem
,,Ať si voda teče kam chce hlavně že ne do vína,,
Sdružení masabobů a jiných luštěnin z hovězího
Sběratelská asociace těžících sněžítek
Společnost na ochranu párů pruhovaných ponožek
Klub otálejících
Výzkumný ústav nevysvětlitelného
naše motto ,,to je ono,,

Byl jsem zhruba v polovině když mi někdo poklepal na rameno
,,Jaký máte rodokmen?,,

,,Já jsem jen červivá švestka na jedné slepé větvi,,

,,Nevadí tady si nehrajeme na tituly
tohle je pane právě teď momentálně raný středověk
kdy jediným zdrojem energie jsou svaly a padající voda
/nebo radši víno/
vzhledem k tomu že jste vstoupil do zóny
kde se soustředí bojovníci připravte si zbraň...

zůstal jsem nehnutě stát
což je poloha známá také jako součást tance
zrovna jako okamžiky ticha jsou součástí hudby
a někde uvnitř v aréně mysli
probíhal býčí zápas
v boji s temným démonem...

...probralo mě troubení rohů
někdo upustil náklad činelů
a začal turnaj...

stáli proti mně
jako dvě tančící barevné loutky
na hodinovém strojku
a z obou sálalo něco špendlíkového
jako dva roháči
snažící se současně
toho třetího
připíchnout ke korku…

na trávě se lesklo zlato
zapadajícího slunce
a datlel /příbuzný našeho obecného/
tloukl do zetlelého stromu
jako by ohlašoval
krátký a rumělkově zbarvený soud…

já ale zůstal chladný
to je výhoda z mrazivých Quotrixových zim
dva protivníci jsou totiž lepší než jeden
když se postaví proti vám
z obou stran
nehodlám prchnout
nehodlám ani vzdorovat
projevím se geniálním manévrem
znenadání uhnu
a protivníci se zničí navzájem…

dopadlo to přesně tak...a potom také...
umění boje může spočívat i v tom že nebojujete...

vyhrál jsem střevíce pro eliminaci podagry
prsten na záděry
a čelenku proti bolesti hlavy…

slavilo se dlouho do noci a když už skoro všichni spali a sběratelé nedohořelých svíček se zvláštním svitem v očích si také přišli na své přitočil se k nám jeden pán...významně si zatahal za vousatou bradku a ledabyle pravil
,,Někdo sbírá známky nebo mince já sbírám dny…zdá se že jste měl štěstí znáte svůj osud?,,

,,Znám jej jako pěkný řečnický obrat,, nedal jsem se zaskočit...to ale ani on a pokračoval

,,Zaslechl jsem že putujete do FortUnie...mohu vám nabídnout zkratku, budete tam dřív než se nadějete,,

Podívali jsme se s Rýhou jeden do druhého a kývli...inu proč ne...

ale o tom zas někdy příště
kdo ví třeba ve FortUnii
Na Shledanou přátelé