O ní

V zářezech od podprsenky

záhyby křičí o půvabu.

V hlavě kaleidoskop reklamních kázání,

odraz zrcadla však shodu nenalezl.

A tak na obličej rozetřeš přirozenost.

Do ztracena.

Z obrazovek sbíráš recepty na život s vykřičníky.

Protože víš, že

neuposlechnutí trestá se doživotní samotou.

Měj

hladká stehna, ruce, klín!

Útlé tělo, vždy růž a oční stín!

Že prý povrch vede k blízkosti.

Říkaly.

A ty už vlastně ani nevíš,

jaká máš být,

když ti to neřeknou.