Dnes mi zemřel otec

Anotace: Bohužel je to pravda. Opravdu dnes,16.1. 2017. Proč to sem píšu? 1) potřebuju se vypsat, 2) chci něco sdělit. Toto je téměř celý popis dnešního dne. Co jsem dělal. Až se vás příště mamka, nebo taťka zeptá, co bylo ve škole, neodpovídejte prosím nic.

Ráno-vstal jsem-budík 6:00, probudil jsem se v 6:03. Snídaně. Velký kus bábovky. Mamka si kulmovala vlasy. Já na sobě tričko Litvínova, svetr, černé kalhoty, hodinky, Soviet boty. Mamka zametala cestu, já jsem dal svoje klíče do zámku a šel jsem rozmrazovat auto. Řekla mi, ať zapnu motor. Trošku se na mě naštvala, že jsem si věci neposunul dozadu. Bavili jsme se o taťkovi, že ani nevzal v sobotu Davidovi pomeranče, když má angínu. Cítili jsme něco zapáchat, jakoby oheň. U školy mě vyhodila, otevřela motor a zkontrolovala. Motor to nebyl. Šel jsem do školy. Přemýšlel jsem o tom, že nikdy nevyhoří, že tu bude pořád. Šatna, potom do redakce. Vytiskl jsem si všechno na přednes o Wallersteinovi a článku z mezinárodní politiky

Sedl jsem si do křesla a začal se učit. Do redakce přišel Maty a pak Péťa. Psali si scénář k reportáži z jídelny. Vyšel jsem z redakce. Naproti šel Fryš. Do studia. Zapomněl jsem si v redakci klíče. Vrátil jsem se, Maty je podal Péťe, ta je podala mně. Ve třídě seděl Ondra. Pozdě mi došlo, že máme úkol na politologii. Chvíli jsem váhal, ale Wallerstein byl důležitější. Šíp se nás zeptal, jestli jsme neviděli jehi pero, které minule nechal ve třídě. Hodně lidí nemělo úkol, tak jsme ho dělali při hodině. Univerzální lidská práva. Pak jsem prezentoval. Napsal jsem na tabuli jméno a začal jsem o Wallersteinovi mluvit. Pak o knize. Šíp nesouhlasil, že se četla těžce. Pak článek o Fidelovi. Byl jsem rád, že to mám za sebou. Na konci byl Šip nadšený z VR brýlí.


Minule byl film, tak jsme skončili o 15 minut dřív. S Bárou a Nádvorem jsme si povídali o DOD na Fildě. Udělal jsem si s Petrem společně úkoly na ruštinu. Sůva se mě zeptal na maturitní otázky z dějáku, řekl jsem, že mu je půjčím o poledce. Když jsme šli po schodech nahoru, dělali jsme si s Bárou srandu, že stoupáme na ruštinu do pekla. Když jsme čekali na ruštinu, bavil jsem se s holkama. Prošla Áďa s Eliškou. Byli jsme spojení s francouštinou, Mašková je poslala do němčiny. Dominika měla prezentaci na zlatý kruh Ruska. Moskva, Sergiev-Pasad, Kastroma, Ivanovo, Suzdal, Vladimir.

Na konci hodiny film. Řekla, že komentář je namluvený nehorázně rychle, ale že Ona všemu rozuměla. Naštval jsem se, protože ta ruština byla hodně jednoduchá. Při odchodu jsem to řekl Báře. Smáli jsme se. ZSV. Seděl jsem v první lavici. Na úvod nám řekla známky na pololetí. Měl jsem dvojku. Pak nám dala práci a vybrala si ty, kteří to mají mezi. Pak jsme udělali Montesquiera a Russoa. Úvod do francouzského osvícenství udělá zítra Radek. Po zvonění jsem si lehl na lavici a čekal na Áďu. Do toho sd Sůva zeptal, kdy mu půjčím ty otázky. Řekl jsem, že jenom domluvím s Áďou termíny na natáčení maturitního klipu. Řekl jsem jí, že ani nejdu na poradu a že si nechávám tyhle dva víkendy volné na dotočení klipu. Sůva už odešel. Potkal jsem ho ve frontě na oběd. Zeptal jsem se, jestli chce ty otázky, řekl že jo. Přinsl jsm mu je z redakce. Během toho dovnitř vešla Péťa a její kámoška. S ní jsem se trošku bavil o Hrabíkový. Péťa psala Jídelníček

Péťa dopsala a šli s kámoškou na oběd. Zeptal jsem se, jestli je fronta. Nebyla. Dozor měl Bajer. Ještě před obědem jsem se zeptal Aničky, kdy moderujeme a v jaké barvě. V pátek v modré barvě. Ve frontě jsem stál vedle Hrubého. Obět- Zemlbába. Hlavní kuchařka se mě zeptala, jestli mi to stačí. Řekl jsem, že ještě trošku. Trošku víc mi dala. Sedl jsem si k Domče a Báře, seděli u učitelského stolu, vedle nás seděli Hrubý s Bajerem. Bavili jsme se o klipu, pouštěl jsem část Domče. Pak o plese a písničkách. Sebral jsem si z redakce věci, Bára na mě čekala. Šli jsme spolu do třídy. Šindy ho jsem ze zadní lavice posunul dopředu, málel jsme se poprali. David si sedl vedle Slávy, já za Matěje a Sůvu, Šinky ke mně, přišel Rotty, sedl si se Slávou, David zůstal sám a já nakonec k němu. Šindy zůstal sám.

Hrabíková dala psát tedt těm, co ho ještě nepsali. Sůva, Šindy, Rotty, Nádvor. Rotty to odevzal hned, prázdné. Dostal jsem ze slovíček trojku, z eseje trojku. David z eseje jedničku, ze slovíček pětku. Dělal jsem si legraci, že máme stejné průměry. Dostali jsme maturitní otázku věda a technika. Vyvolala mě jako prvního. Moc jsem nevěděl, co říkat. Něco o kole, parním stroji, obloukové lampě, dynamu, spalovacím motoru. Řekla mi, že bych si měl zapamatovat, že Nobel studoval v Petrohradu, když se tak zajímám o ruštinu. Dominika se hádala, že neměla z eseje 3. Prý tam měla 5 časů. Máto spočítané. Matika. Půlku hodiny Bohuslavová počítala s Dominikou příklady. Bavili jsme se se Šindym o holkách. Pak jsme počítali celá třída. Říkal jsem Šindymu, ať pozve Báru na kafe. Nechtěl. Odešel Šindy, přišla Bára. Prý čeká, že jí Šindy někam pozve. Šel jsem na půlnočko. Zjistil jsem, že mám nepřijatý hovor od bratra a mamky. Volal jsem mamce. Prý se u nás stavili policajti. Volal jsem bratrovi, ten nic víc nevěděl. Problesklo mi hlavou to, co se doopravdy stalo. Ale nebral jsem to vážně. Vrátil jsem se na půlnočko, řekl jsem Báře, kde má telefon. Normálně ho mívá v zadní kapse. Řekla, ať jí nekoukám na zadek. Zasmáli jsme se. Pak si Šindy málem na provaze vyhodil čelist. Neviděl jsem to. Cvičili jsme taky předtančení. Gregy se naštval a dal s pěstí o Pogbovo číslo 6 do krve. Šel jsem na češtinu. Cestou jsem si popovídal se Sárou.

Čeština. Rotty dělal blbosti s rákosem. Já si šel natočit vodu. Bára měla prezentaci. Nedával jsem pozor. Zbytek hodiny jsme koukali na Farmu zvířat. Zeptal jsem se na průměr. Prý mi ho řekne zítra. Na konci hodiny jsem zůstalal ležet na lavici. Dominika a Adéla diskutovali s Reisskou o pozvánkách na maturák. Prihodil jsem, že Reisska tam má špatně napsané jméno. Šel jsem se Šindym dolů, Dominika se hádala s Áďou o stoly na maturák. I po tom u skříněk. Áďa se naštvala. Šel jsem s níke vchodu a probíral klip. Pak jsem se vrátil do redakce, val si sluchátka a šel domů. Hudbu po dlouhé době ne sovietskou. Eto ljubov, Candle in the wind, proklínám. Nakonec Hallelujah od Nezmarů. Poslední. Padal s níh a do něj svítily oranžové lampy. Bylo mi divné, že auto je doma, ale v baráku nikdo. Dal jsem si jogurt a pustil Vyšehrad. Přišla v slzách mamka s bratrem....a řekla mi to