Teď a tenkrát

Teď a tenkrát

Anotace: ...

A stejně všechno časem odejde. Všechny ty úsměvy a pohledy, které křičí, zraňují, milují. Obyčejné štěstí a úsměv bez důvodu. Spojení. Klid a život, který byl sladce trpký. Kde to je? Kam jen vše zmizelo..ta krásná, válkou krvácející doba. Naše pohledy se už nesetkávají, nikdy do sebe nenarazí se zarytým strach z doby. Oceány v očích jsou klidné..nikdo se v nich netopí. Duše i tělo s lehkou námrazou beznaděje a naivity. Někde v šedé realitě. Jsme vlastně šťastni? Kde si tady, někde uprostřed něčeho a kolem nás toho tolik, přesto je toho pravého málo. Málo skutečnosti, která se zdá být snem a moc falešné reality. Už to není takové pohlazení. Takový dotek rukou, ochutnávka nejtajnějších pocitů, přičemž faleš a nepravá láska, byla uvězněna v tom nejhorším žaláři. Už je to němé? Nebo jen nic neslyšíme. Vlastně nevidíme ani necítíme. Stát kdesi v místnosti a nechat sát do těla tu dobu, ty pohledy a znova poznat jak tehdy chutnal vzduch. Aspoň v mysli se chytnou za tu prachem zaprášenou ruku, která nás vezme do té doby..kdy to vše bylo vidět, slyšet a cítit.
Autor Marlene0621, 26.03.2019
Přečteno 245x
Tipy 3
Poslední tipující: CoT, Jan Urban
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Předloženému textu vůbec nesluší kategorie Experiment, dokonce smutný. Neboť děj je čistou retrospektivou s odkazy více než vágními. Autorka prostě přehrává a jde proti vodě. Je to snad text pro ty, co se nechají zatlačit dobou do kouta a tam skučí s ostny pod kůží?
Stokrát raději bych četl nadsázku životní pouti s trochou humoru a s odkazy, kam se nevrhat, kde nešílet, co nechtít, co nemít. V textu mi chybí jasná a statečná duše, chcete-li statečné srdce glosátora.

26.03.2019 15:08:41 | Lesan

Celá civilizace je sen a emoce ploché jak z tv...:-)

26.03.2019 12:56:00 | Lighter

© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter