jak

jak

Anotace: https://youtu.be/nLv8euNSXwM

Mám v prsou tíhu dvou nekonečen. Svleč mě na krev a nech odejít.
 
 
 
Chci si projít tím vším znova. A líp.
 
 
 
Nevím, jak s tebou mluvit. Nevím, co říct. Nevím, jak potlačit všechno uvnitř. Bije se to.
 
 
 
S tvými představami o mně.
 
 
 
S mými představami o mně.
 
 
 
S představami o -
 
 
 
Jít na kost. Nic jinýho neumím. Je to silnější.
 
 
 
Chtěla bych. A pak to hasne.
 
 
 
Už ani nevím,jestli chceš ty. A co vlastně.
 
 
 
Vím.
 
 
 
Příliš uhýbam očima.
 
 
 
Nejsem tu, když mám.
 
 
 
Nejsem tu.
 
 
 
Jsem mizerná.
 
 
 
Nestačím.
 
 
 
Kdysi možná.
 
 
 
A teď?
 
 
 
Jen lži. Lži. Lži.
 
 
 
A pravda někde.
 
 
 
Uprostřed?
 
 
 
 
 
 
Autor odnikud, 25.11.2017
Přečteno 260x
Tipy 16 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: Akrij8, Jort, Malá mořská víla, , Nikita44, kudlankaW, VEDz RVAHEs, Frr, Philogyny1
ikonka Komentáře (6)
ikonka Komentujících (5)

Komentáře

pak STačí jen...neuhýbat ... drahóšku krásné...
P.S. okouzlila jsi mě a to se jen tak každému nepovede :)

25.11.2017 23:03:36 | Malá mořská vílareagovat

Zraješ
na vnitřní struny
hraješ
Plný počet ponechám
M poetik

25.11.2017 19:32:06 | kudlankaWreagovat

Jak můžeš napsat k takověmu textu plný počet ponechán? Poslala bych Tě do prdele. Už Tě nevidím, raději. A sebe taky ne. Musela jsem to napsat.

25.11.2017 19:43:27 | Philogyny1reagovat

Od nikud nikam je skvělé putování s bohatými zážitky.
Je jedno jak a v čem.
Nekonečně nekonečen ...
a nikdy nezestárneš ... pravda je iluze dané doby ...

25.11.2017 19:01:33 | VEDz RVAHEsreagovat

pravda kdesi tiká jako zašantrčenej budík-slyšíme jí...ale ne a ne jí najít**ST*:-D*

25.11.2017 18:44:55 | Frrreagovat

...i lež je někdy pravda, to aby nebolela, někdy voní laskavcem (amarant) a stopy se prolínají...

25.11.2017 18:40:10 | Philogyny1reagovat

© 2004 - 2019 liter.cz v1.4.5 | Facebook, Twitter