JAK SNADNO A RYCHLE OŽIVIT SKOMÍRAJÍCÍ ČESKOU POEZII

JAK SNADNO A RYCHLE OŽIVIT SKOMÍRAJÍCÍ ČESKOU POEZII

 

JAK SNADNO A RYCHLE OŽIVIT SKOMÍRAJÍCÍ ČESKOU POEZII

 

Dřív mě to nějak netrápilo, vlastně mi to bylo šumafuk. Občas jsem si napsal pár veršů, když jsem potřeboval upustit přetlak, a jediný, kdo mi v tu chvíli mohl rozumět, jsem byl jen já sám. Tím napsáním čehosi jsem si občas dokonce porozuměl o něco víc. A z nějakého důvodu, místo abych to pak roztrhal a zahodil, jsem si to schoval do starých složek, bez ladu a skladu, jen tak. Asi to bude tím, že jen těžce se mi vyhazuje něco, o čem si myslím, že by se mi to mohlo ještě někdy hodit. Nevyhazuju dokonce ani staré fotografie, ačkoliv vím, že se na ně nejspíš už nikdy nepodívám – málo co je mi totiž tak protivné, jako když mě někdo nutí prohlížet si nějaké staré fotky. Ale o to nejde. Zkrátka mě nikdy nijak netrápilo, že moje verše nikdo nečte,  proč taky, když ani já jsem verše nikoho druhého téměř nikdy nečetl. Možná tak ještě ve škole, ovšem čím dál jsem se vzdaloval od gymnaziálních lavic, tím méně by mě napadlo koupit si nějakou básnickou sbírku. Maximálně jsem si občas přečetl pár veršů v novinové příloze nebo v nějakém časopise, a to nejspíš jen proto, že jsem zvyklý přečíst všechno od začátku až do konce, když už jednou něco otevřu.

 

Všechno se ale docela změnilo mým příchodem na Liter. Nejenže jsem začal toužit po tom, aby má dílka byla druhými čtena,  ale navíc považuju za slušnost, když už mě někdo čte, tak abych taky četl já jeho. A tak se nějak nakonec seběhlo, že se ze mě stal čtenář poezie jako nikdy předtím. A začal jsem pozorovat,  jak to vlastně v tomhle veršovaném světě chodí  – ne, že bych si zase kupoval nějaké básnické sbírky, to bych musel přestat sledovat Liter, čas mám jen jeden a stejně je ho nějak čím dál míň, ale chtě nechtě mou pozornost začaly přitahovat zmínky v médiích o literatuře, současných autorech, všelijakých akcích a udělovaných cenách a přitom jsem si stále víc uvědomoval a uvědomuji, o jak v podstatě uzavřený svět, pohroužený jen sám do sebe, se jedná.  Básnické sbírky se sice vydávají, ale čte a hlavně kupuje si je čím dál míň lidí. Vlastně je zřejmě mnohem víc těch, kdo verše píší, než těch, kdo je čtou, to by jinak nemohlo být považováno za úspěch, když někdo vydá knížečku v nákladu 300 kusů. A to ještě vychází spousta publikací, kdy vydavatel neplatí autorovi za to, že ho může vydat, ale naopak autor vydavateli za to, že mu knížku vytiskne. Kniha básní tak vlastně přestala být často i zbožím, když se možná víc rozdává, než kupuje. Běžného člověka zkrátka poezie téměř nezajímá. On ten zájem tedy nebyl nějaký extrovní ani dřív, ale uznejte, že 20.000 prodaných výtisků je přece jen o něčem jiném, než ubohoučkých 300 (a navíc  z větší části rozdaných).

 

Pátrat po tom, proč došlo k tak šílenému odsunu poezie ne na okraj společenského zájmu, ale až daleko za něj, není cílem mého zamyšlení, to bych musel věnovat zkoumání příčin mnohem víc času a jistě by to byl velmi složitý propletenec vlivů – od hodnotového úpadku celé naší civilizace až po vnitřní krizi kultury samotné, klientelistické vazby a řevnivost různých skupin soupeřících o dotační zdroje (ze své podnikatelské praxe vím, že tok veřejných zdrojů je vždy nějak cinklý a nemá s objektivitou nic společného), nemožnost věnovat se psaní alespoň poloprofesionálně atd.  Neuniklo mi ani, že kdejaký známější autor pracuje v nějakém jazykovědném či literárněvědném ústavu nebo aspoň češtinu někde učí. Jistě pak umí pěkně a zručně formálně psát, ale jaké jsou jeho životní zkušenosti?  Co může kromě perfektního zacházení s jazykem čtenáři ještě hlubšího nabídnout a předat? Subjektivní lyrika tím asi neutrpí, ale je čtenář zvědavý stále jen na krvácející básníkovo srdce, jeho osobní deziluzi z neuchopitelnosti svého místa v okolním světě, či jeho zcyničtění, zpochybnění a negaci všeho kolem v jiném módním básnickém proudu? Je jistě příjemné čas od času najít útěchu v červáncích, andělských křídlech, zurčících potůčcích, křupání jehličí pod nohama,  či  zrání obilných klasů, ale časem se to zpravidla přejí i těm největším romantickým snílkům.

 

Ne, nejde mi o to nějak diktovat, co má kdo psát, ať si píše kdo chce co chce – každé dílko si svého adresáta najde a je jen na čtenáři, aby se sám rozhodl, co číst chce a co ne. Jenže on dnes vlastně nikdo skoro nic ani číst nechce, tedy aspoň jde-li o poezii. Pokud bych byl já ministrem kultury, šel bych na to tedy právě z toho druhého konce, ne od autora, ale od čtenáře – přemýšlel bych, jak k němu poezii dostat a on ať se pak rozhodne sám, čemu dá přednost.  Ne přes nějaké literární ceny a propagaci v médiích apod. Z takových prostředků se stejně nejmíň polovina vždycky nějak rozkrade v různých s tou kterou politickou stranou spřátelených píárových a reklamních agenturách, to se ani uhlídat nedá, i kdyby byl ministr sebepoctivější. Když už ty omezené zdroje nějak účelně využít, tak jedině tak, aby došly tam, kam dojít opravdu mají. A šel bych na to logicky. Většina lidí čte stále ještě raději tištěné věci, než třeba na čtečkách či na monitoru. Zvolil bych tedy klasický papírový nosič. Ovšem jak tento papírový nosič dostat k lidem hromadně tak, aby ho nehodili rovnou do koše nebo v lepším případě do tříděného odpadu, jak jsou zvyklí u různých papírových letáků, které už skoro nikdo nečte a rovnou je vyhazuje? Vázanou knížečku v tvrdých deskách by asi většina lidí jen tak nevyhodila, ovšem takový rozpočet žádný ministr kultury nikdy nevyboxuje, aby to mělo vůbec smysl a dostalo se na co nejvíc básníků k vytištění (ne zase jen ty klientelisticky nějak vyvolené) a potažmo i jejich potenciálních čtenářů.  

 

No, nebudu vás napínat – bylo by potřeba oprostit se ještě víc od stávajících stereotypů myšlení a uvažování, avšak nehledat nic komplikovaného, vždyť především v jednoduchosti je přece síla a ta nejlepší řešení často máme přímo před očima, jen je zkrátka pro všechna možná klišé, v nichž jsme už za léta svého života uvízli, nevidíme. Přitom stačí položit si dvě jednoduché otázky – kde lidé často používají papír, který by stačilo jen vhodně potisknout,  a kde nejvíc čtou. Přihořívá? No jistě – je to přece tak jednoduché! Navíc tomu nahrává i neustálý pokles nákladu novin, které lidé dosud četli na toaletě nejraději a často tak už nemají ani během těch kratších či i delších minut, kdy mají kousek toho vzácného času jen  pro sebe a své rozjímání, co číst. I formát toaletního papíru je přece jak stvořený pro poezii – verše jsou zpravidla mnohem užší, než je obvyklý prozaický rozměr A 5 a jemu podobné a většina básníků by se jistě ráda toaletnímu členění svých veršů přizpůsobila, pokud by dostala takovou možnost doslova masového šíření svého díla. Takový toaletní papír by dokonce nemusel být rozdáván lidem zdarma, stačilo by odpustit výrobcům, kteří by na něj tiskli básně současných autorů, DPH, která dnes činí 21% z jeho ceny, čímž by se jeho výroba nijak neprodražila a naopak  by takový toaleťák mohl být ve výsledku pro spotřebitele dokonce levnější než ten nepotištěný. Tak by se básně naprosto přirozenou cestou dostaly téměř do každé domácnosti, a po přečtení by z ní podobně přirozenou cestou i odešly a vznikal by tak prostor pro stále nové autory a nová díla. Výrobci by byli nuceni průběžně své výrobky i po obsahové stránce inovovat, protože čtenáře by ani nebavilo číst stále dokola jen ty samé básně či básníky, a tím by dostaly i nové talenty neuvěřitelnou příležitost. A těm, co by šli nejvíc na dračku, by nakonec výrobci začali z vlastní iniciativy platit i autorské honoráře, aby si je ve svém týmu podrželi. Autoři by tak nemuseli za vydání svého poetického toaleťáku platit, ale naopak by se konečně zase začalo platit i jim a mnozí by si tak mohli dovolit časem i luxus se psaním toaletní poezie živit. Nehledě k tomu, že by se snažili psát především to, co zaujme lidi, nikoliv jen poroty, takže by na tom vydělal i samotný toaletní čtenář. A těch pár miliónů, o které by stát z odpuštěné DPH přišel, by ve srovnání se zhruba 100 – 200 ročně rozkradenými miliardami  při nejrůznějších veřejných zakázkách nehrálo žádnou podstatnou roli, politici by o své obvyklé zpětné provize nijak nepřišli a mohli by tím pádem takový nápad dokonce podpořit. A ještě by jim to možná vyneslo i nějaké volební body.

 

Nebudu do detailu ve svém fejetonu pro nedostatek místa již rozvíjet tento radostný scénář, jistě sami cítíte i další potenciál, který to v sobě má. Jen náklady poezie by se mávnutím proutku zvýšily ze stovek kusů skromným odhadem na statisíce až miliony a také i ministerské a jiné ceny za poezii by se mohly udělovat zcela objektivně na základě jednoduchých statistických čísel prodejů toho kterého autora, mimo jakékoliv pochybné poroty složené a rozhodující na principu „já na bráchu, brácha na mě“. Geometrickou řadou by se jistě zvýšil i počet samotných nadějných autorů, usilujících zprvu dostat se na toaletní papír zcela zdarma bez nároku na autorský honorář, protože vidina budoucího úspěchu a následného zbohatnutí by je hnala k tvůrčí činnosti místo do heren a opiových doupat. A kde je velká základna a tím pádem i velká konkurence, rodí se z takového soutěžení i skuteční velikáni. Jistě bychom se tak časem dočkali i dalších nositelů Nobelových cen za literaturu, kterých máme (nejen) na tomto poli ve srovnání se světem dosud tak žalostně málo – vlastně zatím jen jednoho.  Vždyť by se daly tisknout i anglické překlady a exportovat tak naše nadějné autory i do světa s vidinou téměř zaručeného úspěchu. A podobných kladných multiplikačních efektů pro českou literaturu, zvýšení kulturnosti českého národa a tím i jeho konkurenceschopnosti ve světě byste sami našli jistě ještě celou řadu.

 

Tento svůj nápad zde tímto dávám v zájmu české literatury bezplatně v plen, vzdávám se předem jakýchkoliv autorských práv k němu a  jsem rovněž  připraven, pokud se nenajde jiný vhodnější dobrovolník, podstoupit i první průkopnickou cestu od rotačky až do záchodové mísy.

 

 

Praha, 29.7.2015

 

https://www.youtube.com/watch?v=-Hwo5MnJBBk

 

Autor Amonasr, 29.07.2015
Přečteno 768x
Tipy 18 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: Elektrický kvas, Papagena, bogen, Helen Zaurak, Pamína, Nikita44, Amelie M., AndreaM, Frr,
ikonka Komentáře (40)
ikonka Komentujících (10)

Komentáře

Sice dva roky staré,ale rád bych taky něco dodal.....Není přece příjemnější pro čtenáře jako takové,i pro samotného autora když si k jeho veršům najdou lidé cestu sami?Když jen ten,kdo o poezii opravdu stojí,si jí přečte a hlavně tu,ke které má vztah?Když nějaký pesimista bude číst něco sladkého na toaletním papíře,tak se z toho akorát po.... vzteky :D Na druhou stranu jsi pěkně popsal svoje poetické začátky,že stát poezii nepodporuje jak by měl a mezi lidmi upadá,v podstatě s tebou souhlasím,akorát jinak....A za umění zásadně neplatím,i když zase souhlasím,že autoři nejsou doceněni,jen mi přijde,že umění má hlavně něco vzbuzovat v lidech a zisk by to neměl být.

01.07.2017 22:18:05 | Elektrický kvas

Tak to jsem si musel znovu přečíst, co jsem to vlastně kdysi napsal - udělal jsi mi velkou radost, žes to i po takové době odkudsi "vyhrabal" (promiň mi ten výraz - nemyslím to nijak pejorativně) :-) Kupodivu bych ani teď na tomhle textu nic neměnil, přesto s Tebou naprosto souhlasím. Napsal jsem to asi jako volný sled myšlenek, kde se proplétá to vážně míněné s ironickou nadsázkou a mými pokusy o humorný nadhled, někdy je to možná těžké od sebe odlišit a mívám s tím problém i v běžné komunikaci, kdy mě občas někdo bere vážně tam, kde to až tak vážně nemyslím. Ale to ke mně asi patří, jsem si toho vědom.

Nicméně mě víc než těší, že Tě to přimělo k téhle reflexi a k zamyšlení, takových reakcí si vždy považuju, díky :-) A rozhodně s Tebou souhlasím i v tom, že umění a zisk k sobě organicky nepatří, byť v dnešní době jsou peníze bohužel stále víc i měřítkem hodnot, které se penězi hodnověrně měřit nedají, a takovýto přístup je pak nezaslouženě křiví na pseudohodnoty, které jsou často pravým opakem toho, co by měly ve skutečnosti vyjadřovat. Žijeme prostě v takové novodobé Babylónské věži, která se tím stále agresivnějším matením pojmů povážlivě čím dál víc kymácí...

Ale to už jsem se trošku odklonil dál od samotné poezie. Přidám snad jen ještě maličkost, ke které jsem mezitím dospěl přímo tady na Literu. Umělecká tvorba je podle mě neměřitelná (ať už penězi, cenami, počtem fanoušků apod.), což platí i pro pokusy o ni přímo na tomto bohulibém serveru, který mám opravdu rád i se všemi jeho peripetiemi. Také jsem kdysi při příchodu na něj vnímal (a vím, že zdaleka nejen já) jako nedostižný sen, že by mi třeba někdy mohl někdo něco někde otisknout. Z toho snění jsem se už probudil - to, že mám své čtenáře a spřízněné duše tady, je pro mne už mnohem důležitější, než případná tištěná sbírka (což za vlastní peníze není ani nic složitého). Ta by nikdy tolik čtenářů nezískala a brzy by z ní byla jen mrtvá relikvie. Na Literu poezie a vlastně jakákoliv tvorba doopravdy žije a také přirozeně a tiše umírá. Sice rychlostí jepice, ale pořád je to opravdový život - ne mumifikovaný motýl přišpendlený v nějaké zaprášené vitríně. Takže díky i za to, že jsi mě také přiměl k další volné reflexi na Tvůj podnětný komentář :-)

12.07.2017 11:04:05 | Amonasr

To mi sedlo, sedlo mi to tak, až se sedadlo na kterým sedím proměnilo v hřejivej důlek (upozorňuji, že vyhřívané prkénko nevlastním:)) a vzpomínala jsem, na jakých veřejně dostupných místech jsem v posledních letech na poezii bezděčně narazila:
1. Metro: dost dlouho se objevovala poezie pro cestující, kam asi zmizela?
2. Kavárna Dadap v Praze libni: báseň na účtence - což mi přijde snad ještě lepší než ten toaleťák :)

20.12.2015 16:54:53 | Papagena

Jéé, to už jsem úplně zapomněl, že jsem něco takového napsal :-D Tak to mě těší, že jsi to nejen ještě objevila, ale že Ti to i sedlo ;-) Verše v metru si vybavuju a bylo to příjemné oživení, kavárnu Dadap neznám, ale nápad s účtenkami se mi také líbí :-D Díky za milou návštěvu :-)

20.12.2015 21:16:16 | Amonasr

Smála jsem se... ale Amonasře, vždyť to vůbec psina není - já bych takovou poezii na toaleťáku uvítala. Dřív se přece taky psaly veršíky třeba na hrnéčky :-)A vůbec mi to nepřipadá jako nedůstojné místo - život je život, že.
Myslím, že někde už tiskli na toalpap anglická slovíčka, to mi přijde taky dobrý.

Pěkný sloupek - a chvílemi i pěkná diskuse.

30.07.2015 21:25:47 | Pamína

Spousta později užitečných nápadů vypadala původně jen jako nějaká sranda. Těší mě, žes to prohlédla... ;-))

30.07.2015 23:07:37 | Amonasr

no, nevím, jestli bych si přála, aby moje dílka končila zrovna v h...... :))) ale nápad je to dobrý, pravda.. utřít si takhle zadek něčím od někoho, koho nemusíš, to považuji za vrcholné uspokojení svých zvrhlých tužeb :D

29.07.2015 23:11:50 | Amelie M.

Hmm... hm... Tak to by pak možná šli na odbyt spíš ti neoblíbení autoři a celé by to pak mohlo být kontraproduktivní, neb by dostávali Magnesia Litery a podobné ceny za prodejnost oni – to mě nějak nenapadlo, budu tam mít možná nějakou chybu, podobně jako soudruzi z NDR v těch kávových lžičkách. Asi to budu muset ještě domyslet, Jiří (viz niže) měl s těmi angažovanými básníky v 70. letech vlastně podobné choutky, to nejsi první... ;-))

30.07.2015 01:08:06 | Amonasr

PEPO SKVĚLÉ :-DDDDDDD...už vidím jak v úřadě, v němž jsem letitým zaměstnancem- UPV (býv. název Patentový Úřad) si Tě při konzultacích přehazují ing. v expertíze jako sálavý brambůrek a rozmlouvají Ti, rozmlouvají...jenže,hochu, pokud bys tento nápad přihlásil, co by zájemce o patent, museli by se Ti nicméně věnovat na plno a jednat s Tebou v náležitých usancích..žel samotné přihlášení již přijde na tisíce..pak platíš tzv. lhůty /vlastně všimné úřadu/ a to ještě před vyhotovením tzv. "Patentových nároků" ( objasnění a zdůvodnění vynálezu, pečlivý podrobný popis procesu jeho realizace..), pak platíš udělení patentu, tzv Plnou moc plus vyhotovení přihlášky vynálezu..platíš zkrátka stále první léta jak mourovatej..ovšem výhodou je, že Ti úřad garantuje po bedlivém zjišťování-zda už neexistuje někde ve světě patent totožný, či příbuzný-Ti udělí chráněné prvenství vynálezu a musí chránit jeho prioritu (na základě tzv. prioritního dokladu)...Méně se platí za tzv. Užitný vzor-ale podnik Tvé prvenství nechrání a nezjišťuje zda již existuje zveřejněný totožný, či podobný předmět ve světě..kdokoli Ti Tvé dílo může bez soudních výloh vyfouknout, nebo se naopak s Tebou soudit.... BUDU-LI MÍTI NĚKDY V HOTOVOSTI ALESPOŇ cca PŮL MILIONU, ROZHODNĚ BYCH TI PŘISPĚL A NEČEKAL, V PŘÍPADĚ ÚSPĚŠNÉ REALIZACE, ŽÁDNÉ VDĚČNOSTNÍ..ANI BYCH NEUSILOVAL BÝTI SPOLUPŮVODCEM..
PS mimo ušlechtilost masového vydávání poezie mne fascinuje na Tvém "projektu" jeho "zakončení" -když jsem, coby knihkupec třetího řádu,, na poč. sedmdesátých let, prodával v Čs. spisovateli knížky, taková zužitkování povinných výtisků na skladě tzv. angažovaných básníků bych přivítal s ohromnou úlevou a byl bych dozajista ochoten si i přivodit vleklý střevní katar.....ST :-D

29.07.2015 21:31:44 | Frr

Jiří, díky za úžasný výklad, myslím, že jsi mě dostatečně odradil od snahy jakýkoliv patent na ÚPV přihlašovat, za což Ti nepochybně patří můj dík, kdybych se k tak nerozvážnému kroku snad někdy chtěl odhodlat. Zatím jsem u vás přihlašoval jen pár ochranných známek, občas to tedy bylo taky martýrium, ale zjistil jsem časem, že když se na to jde od lesa a požádá se o radu předem některá z Tvých kolegyň, tak je pak milá, ochotná a lecjakému úskalí se člověk dokonce může i preventivně vyhnout (a bez všimného!)... ;-)) Zkrátka jako vždy je to o lidech, ale neboj, tenhle patent si nechám klidně vyfouknout, ovšem za nezištnou nabídku Ti i tak děkuju a moc si jí vážím! :-D Nicméně moc bych za to nedal, že už to je třeba někde v zahraničí i ochráněné a dopadl bych tak stejně jako Jára da Cimrman se všemi jeho patenty, co mu vyfoukli Marconi a další lumpové :-D

30.07.2015 01:05:27 | Amonasr

pociťuju přeci jen úlevu..:-) :-D..Tvé zkušenosti z komunikací s UPV jsou velmi cenné...:-)))

30.07.2015 22:46:13 | Frr

Chtěl jsem Ti udělat radost - a nemusel jsem si kvůli tomu ani přibarvovat :-D

30.07.2015 23:08:48 | Amonasr

:-D :-))

31.07.2015 22:55:37 | Frr

...moje ego vždy toužilo najít to správné místo, kde by se mohlo tetelit, a ty jsi ho našel...:-)))

29.07.2015 19:16:35 | Jort

Konečně jsem byl plně pochopen - díky Jorte, máš to u mě a za to Ti rád v případě Tvého zájmu přenechám i tu průkopnickou roli, kdyby se to někdy mělo realizovat :-D

29.07.2015 19:21:48 | Amonasr

...jupííííí...:-)

30.07.2015 13:12:18 | Jort

:-D

30.07.2015 14:15:54 | Amonasr

Psaní básniček pro radost a zlepšení sebe sama myslím docela stačí. :)

29.07.2015 19:12:29 | MARKO

Ale no tak dobře, i s tím souhlasím - ovšem proč se bránit obecně prospěšným zlepšovákům? ;-))

29.07.2015 19:19:30 | Amonasr

Myslím, že je naprosto jasné, že se k tomuto budu chtít vyjádřit. Na záčátku čtení jsem myslela, že můj komentář se bude ubírat naprosto jiným směrem, bohužel čím víc jsem se blížila závěru, tím víc mi bylo jasné, že je to marné. Tak tedy jen pár bodu kritiky k zamyšlení.

1) Říct na začátku, že básnické sbírky nekupuješ a vlastně ani nečteš, a pak horovat nad tím, že nikdo jiný je nekupuje a nečte je, podle mne, dosti podivné východisko.

2) Říkat, že člověk čte poezii, když čte vlastně jen Liter, není podle mne úplně štastné. Ano, jsou to básničky, ale kvantita zde výrazně převyšuje kvalitu, bohužel. + Napsat, že čteš básně ze slušnosti, to se mi zdá celkem urážející k ostatním píšícím zde na literu.

3) Byly doby, kdy se poezie četlo hodně, není pravda, že o poezii nikdy nebyl moc zájem.

4)"Neuniklo mi ani, že kdejaký známější autor pracuje v nějakém jazykovědném či literárněvědném ústavu nebo aspoň češtinu někde učí. Jistě pak umí pěkně a zručně formálně psát, ale jaké jsou jeho životní zkušenosti? Co může kromě perfektního zacházení s jazykem čtenáři ještě hlubšího nabídnout a předat?" Vidím, že tvé oblíbené téma zde nemohlo chybět. Zajímalo by mě, z čeho tak odvozuješ (když to vlastně nečteš)?

5)"Subjektivní lyrika tím asi neutrpí, ale je čtenář zvědavý stále jen na krvácející básníkovo srdce, jeho osobní deziluzi z neuchopitelnosti svého místa v okolním světě, či jeho zcyničtění, zpochybnění a negaci všeho kolem v jiném módním básnickém proudu? Je jistě příjemné čas od času najít útěchu v červáncích, andělských křídlech, zurčících potůčcích, křupání jehličí pod nohama, či zrání obilných klasů, ale časem se to zpravidla přejí i těm největším romantickým snílkům." O čem má tedy poezie být?

29.07.2015 17:08:39 | Bylinná směs

jé, asi jsi vzala Amonasra vážněji, než to on sám zamýšlel :-)

a možná i proto lidé tolik nečtou krutopřísně moderně vážnou, na několika nerýmovaných slovech stavěnou poezii - je jim úplně cizí, bez příběhu nezajímavá, bez rýmů blbě zapamatovatelná, vhodná možná k bádání, nebo do všelikých soutěží, ovšem nikdo ji ve větším nákladu nevydá, protože ví, že ji nikdo nekoupí.

takže - co vlastně ti protivní lidé chtějí? proč nechápou, že se je snažíme vzdělávat, posunovat do modernějších poloh... proč nekupují? proč kašlou na poezii?

protože od šerých věků milují příběhy. vyprávění. písničky. básničky. rytmus. je to špatně? je to dobře? to je přece úplně jedno, prostě to tak je.

přiznávám, že já si občas přečtu modernější tvorbu. zajdu na výstavu moderního umění. a na rautu ochutnám kdejakou neznámou pochutinu. ovšem nejlíp se cítím, když si doma na grilu připálím bůček, a v kruhu přátel zabékám "vínéčko bílé".

P.S. nedávno jsem si KOUPIL! (:-D) sbírku básní od Krchovského. než jsem ji sehnal, prošel jsem více knihkupectví, a začetl se do více básnických sbírek - ale z těch jsem nekoupil žádnou. ani si nepamatuji jména autorů, tak moc mě nic nezaujalo. moje chyba, ovšem škoda (finanční) autorů. pokud chtějí prodávat, MUSÍ psát pro čtenáře, ne pro své uspokojení. návnada musí chutnat rybám, ne rybářům.

29.07.2015 18:45:36 | hledač

Já si nemyslím, že texty se mají psát pro čtenáře a už vůbec ne poezie. To prakticky ani není v případě poezie proveditelné. A pokud ano, pak se zase vracíme k mému oblíbenému slovu kýč. Poezie nemůže být jen pouhé zboží. Je to víc. Pro mě tedy ano. Mám dalších milion myšlenek, které bych k tomu chtěla říct, ale asi je to zbytečné, tady už je asi rozhodnuto :)

29.07.2015 19:25:51 | Bylinná směs

to už je trošku akadamické odtržení od reality, já si přece jen myslím, že by se mělo (aspoň trochu) psát pro čtenáře, divadlo hrát pro diváky, a zpívat posluchačům...
souhlasím, poezie asi fakt nemůže být úplně jenom zboží, ale zase trochu zboží být musí, jinak chcípne (a taky že chcípá) na nezájem, poezie bez čtenářů je smutná záležitost...
pokud označuješ za kýč něco, co je úspěšné, lidé to mají rádi, a je jim to k dobru a k potřebě, tak je kýč ta nejúžasnější věc na světě!
milion dalších myšlenek k tématu ti teda nezávidím, já když mám dvě současně, už se mi to v hlavě všechno plete :-)

29.07.2015 20:34:51 | hledač

no dobrá, já ale raději zůstanu na svém akademickém odtržení a na svých proti-kýčových pozicích, tak se cítím nejlépe ;)

A malá poznámka, minulý týden na Colours of Ostrava - Poetry stage, debata nad současnou poezií: Ani jeden z přítomných básníků si na nedostatek čtenářů nestěžoval. Takže to asi nebude celé tak zlé :)

29.07.2015 21:02:29 | Bylinná směs

to je v pořádku, udržet pozice je základ :-)

"A malá poznámka, minulý týden na Colours of Ostrava - Poetry stage, debata nad současnou poezií: Ani jeden z přítomných básníků si na nedostatek čtenářů nestěžoval. Takže to asi nebude celé tak zlé :)"

- tak to mám radost, že se přece jen čtou, a fandím každému, a opravdu (občas) JÁ DÁVÁM peníze za knížky :-) ovšem nedávný článek v iDnes konstatoval, že v současné době se poezií neuživí ani jeden jediný básník - a to mi zase tak dobré nepřipadá.

29.07.2015 21:21:39 | hledač

Kolik se asi uživí v Čechách autorů prózy? Hádám, že stačí prsty jedné ruky :)

30.07.2015 08:52:31 | Bylinná směs

Díky za tuhle „normální“ reakci, hledači – už jsem se začínal bát, že jsem fakt napsal něco, co nebudu brát smrtelně vážně jen já sám :-D Vínečko bílé jsem už sice dlouho nezpíval, ale na ty časy moc rád vzpomínám, dnes už jednak nepiju a jednak nemám kolem sebe k tomu ještě ty bodré Moraváky. A poezie se u mě dělí na líbí – nelíbí, ať je rýmovaná nebo ne, i když k té nerýmované tíhnu nějak čím dál víc. Ale o tom to fakt není – že by se ale měla psát a hlavně taky vydávat pro širší čtenářské vrstvy a ne jen pro úzkou skupinku sebestředných snobů, plácajících si vzájemně v kroužku zasvěcenců po rameni, s tím naprosto souzním – tyhle otázky by si současné umění a umělci klást měli, k čemu je tvorba, která skoro nikoho nezajímá... ? A vztahuji to i na výtvarno - současná hudba kupodivu cestu ke svému publiku najít umí, aspoň se mi zdá... Takže s tím toaleťákem by se to nakonec zkusit mohlo, ne...? ;-))

29.07.2015 19:16:52 | Amonasr

jasně, zkusit se má všechno, proč nepotisknout toaleťák :-)))
a psát si (cokoli) třeba jen sám pro sebe, a pro přátele - proč ne. ovšem psát tak dobře, že to i někdo vydá, a někdo koupí, přece není žádná ostuda, je to jedno z poctivých měřítek úspěchu, nemyslím si, že psát pro čtenáře musí být nutně kýč - může, ale taky nemusí.

29.07.2015 20:00:20 | hledač

:-D

Podle mne se cokoliv může stát opravdovým uměním teprve tehdy, když to projde přijetím u čtenáře – i kdyby to bylo třeba až po smrti autora. Nechápu vůbec důvod, proč by měl někdo něco vydávat a kašlat přitom na čtenáře – to mi přijde jenom jako hloupá póza, aby se dotyčný dělal víc zajímavým, což je zpravidla jen reklamní trik a je v tom už cosi vypočítavého, falešného a vlastně kýčovitého. Pokud něco autor psal jen pro sebe a na přijetí druhých mu absolutně nezáleží, tak proč s tím leze ven, to mi nějak neštymuje ;-)) Něco jiného je podbízet se čtenáři – to pak může být taky kýč. Ale snaha o čtenářovo porozumění a doufání v něj je dle mého přímo součástí každé opravdické tvorby, to není kalkul – rvu to ze sebe ven a hážu v plen, aby to někoho oslovilo, nejen mě samotného. I když jsem psal čtyřicet let jen pro svou potřebu, strašně jsem chtěl mít někoho, kdo by si to někdy přečetl a rozuměl mi, byl to můj tajný sen, splnil se mi v podstatě až na Literu. A nepřijetí nebo nepochopení přece bolí – pokud ne, tak je to pak otupělý sebestředný blb a ne umělec či básník, si myslím... ;-))

29.07.2015 20:28:15 | Amonasr

jojo, souhlas. já už v několika diskuzích vyjádřil názor, že čtenáře je možno i nasrat, ale nikdy se nesmí nudit :-)))

k tomu podbízení - nevím už který český zpěvák byl napadnut kritikem, že se podbízí posluchačům - a on se přímo na jevišti usmál do kamery, a řekl: "že se podbízím? no jasně, vždyť oni mě už spoustu let živí! a výborně!" tím mě úplně odzbrojil, tímhle přístupem.

za nepřijetí tvorby nemůžou hloupí a nechápaví čtenáři, ale vždy jen autor. ohrnovat nos nad čtenáři sice může vypadat nějakou dobu zajímavě, ale většinou to bývá součástí marketingu. je ovšem pravda, že co se nelíbí dnes, může za 20 let vyvolávat nadšení, takže těžko nějak kategoricky posuzovat...

29.07.2015 20:55:22 | hledač

Tomuhle vůbec nemám důvod jakkoliv oponovat a s tím nasráním a nuděním jsi mě rozesmál – nuda je fakt asi ten největší zabiják umění, i kdyby se znudění snobové sebevíc nad něčím uvzdychali :-))

A jen tak mimochodem - líbí se mi, jak své názory podáváš sice zřetelně jasně, ale vyhýbáš se zbytečně kategorickým soudům – tohle umí málokdo (ani já ne) a je to přesně ten způsob vedení diskuze, který umožňuje nacházet srozumění i mezi zastánci odlišných stanovisek, aniž by se jich museli přitom vzdát. Na nedostatek takového vzájemného respektu a vůle k diskuzi, t.j. k hledání východisek místo snahy utlouct protivníka za každou cenu, podle mne dnes umírá naše civilizace – škoda, že tohle umění a takováhle přirozená noblesa se kamsi postupně stále víc vytrácí. Stejně jako kvalitní a přitom čtenářem neopovrhující poezie – možná to spolu nějak souvisí ;-)

30.07.2015 01:03:45 | Amonasr

:-D Neměla bys myslím brát nejen tento fejeton, ale ani sama sebe, tak smrtelně vážně. Věř mi, že ani já ho nijak vážně neberu a že je psán záměrně s velkou nadsázkou a spoustou provokací, patří to prostě k mému specifickému smyslu pro humor. Chápu samozřejmě, že tento styl humoru není stravitelný pro každého, ale věř, že jakýkoliv faktografický rozbor se naprosto míjí s pointou tohoto textu. Pokud si chce někdo klást jakékoliv otázky (a mně to může dělat jen radost, protože jsem tím rozčeřil hladinu a o víc mi ani nejde) je jen na něm samotném, aby si na ně taky odpověděl. A pokud mě někdo bude mít za blbce, je to jeho svaté právo. Kdybys mi na to napsala – „ty jsi ale vůl“ a místo zbytečného rozčilování se u toho zasmála, dal bych Ti absolutně za pravdu. Takto jen musím pokrčit rozpačitě rameny ;-)

Ale nic si z toho nedělej, pokud se budeš cítit potrefená i někdy příště, věř, že nemám potřebu psát své texty především kvůli Tobě a rozhodně si to neber nijak osobně. Mně jen jakékoliv do sebe pohroužené světy připadají legrační a rád si do nich rýpnu – i do toho svého, což většinou pro svou vztahovačnost ani nepostřehneš. Vždyť m.j. i já jsem součástí tohoto básnivého pidisvěta, kterému se tu směju, ať se Ti to líbí nebo ne. Jen v malinko odstřednějším okruhu než je okruh těch, kteří se považují za jediné povolané vykladače umění ;-) Mně ve skutečnosti nevadí jakýkoliv způsob sebevyjadřování se ve verších či v jakémkoliv jiném druhu umění, jsem otevřený novým formám a mám je dokonce raději, než ty klasické, dokážu ocenit hledačství - vadí mi jen, když si někdo hraje na soudce těch druhých a jediného arbitra, který může rozhodovat, co je a co není dobré. K diskuzi i k tvorbě samotné patří i provokace a že jsi na ně opět naskočila mi ovšem nijak nevadí, ba možná dokonce naopak. Hezký den :-)

29.07.2015 17:54:28 | Amonasr

Ano, tvá oblíbená reakce, přehrát to legrandu, humor, ironii a rýpnutí (a říct, že já to jako obvykle nepochopila). Ale v tom textu samotném ta sranda moc čitelná není. Je to prostě hloupé.

29.07.2015 18:14:24 | Bylinná směs

Nechtěl bych u Tebe dělat zkoušku z literatury ani žádnou jinou :-D Přehnaně přísné učitele jsem neměl nikdy rád - většinou byli tak přísní proto, že toho ani sami moc neuměli. Naštěstí jsem měl štěstí spíš na ty moudré a laskavé - ale třeba tak jednou budou vzpomínat i na Tebe, rozhodně bych Ti to přál ;-)

29.07.2015 18:24:52 | Amonasr

Já hodnocení svých schopností nechám těm, co se se mnou setkali tváří v tvář ;) Na těch mi záleží.

29.07.2015 19:17:55 | Bylinná směs

I mně tu nastavuješ dost zřetelně svou tvář, ač si možná připadáš víc inkognito ;-)

29.07.2015 19:23:26 | Amonasr

hehe, ve skutečnosti jsem milá dívka ;)

29.07.2015 19:50:30 | Bylinná směs

Pak se nijak nelišíš od svého obrazu tady ;-)

29.07.2015 19:53:53 | Amonasr

No jo, tak zase příště v nějaké debatě :)

29.07.2015 19:59:20 | Bylinná směs

Tak jo :-)

29.07.2015 20:29:39 | Amonasr

© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.9 | Facebook, Twitter