První rande

Anotace: Zadaná práce do školy na téma první rande

První rande
Přivítání s růží, neodolatelný úsměv, neutichající konverzace a na závěr vášnivý polibek. Tak by mělo asi podle většiny z nás vypadat dokonalé rande. Nebo spíš podle Bravo Girl či jiných časopisů nebo seriálů přeplněných radami do života. Protože první rande má s dokonalým rande asi tolik společného, jako tyranosaurus rex s posmrkaným kapesníkem.
Před prvním rande se nesmyslně dlouho připravujeme, pobíháme zoufale po bytě s nářky, že nemáme co na sebe a přitom naše skříň přímo přetéká oblečením. Vybíráme, zda si vezmeme to či ono, ale buď je to moc seriózní, nebo naopak moc odvážné, nebo se to pro tuto situaci prostě nehodí. Když už jsme v koncích, voláme kamarádkám, které nás pobízejí a mají plno užitečných rad, co si vzít na sebe a jak se chovat, ale samy byly na rande naposledy za dob homo habilis. Vezmeme si něco nepohodlného, ale to nám nevadí, hlavní je, že se budeme líbit. Přemalujeme se jenom třikrát, protože víckrát už to nestihneme, a je s podivem, že nám ještě zbývá dost optimismu, když si říkáme, že na kráse přece nezáleží a důležité je to, co máme uvnitř.
Nastává hodina H. Plny očekávání vyrážíme za tím svým princem na bílém koni. U představitelů našeho fyzicky silnějšího pohlaví, tedy mužů, je známé, že si se svým vzhledem hlavu moc nelámou, takže neoholená tvář ani mastné kadeře nás už nepřekvapují. Po nesmělém pozdravu nastává dlouhá chvíle ticha následovaná ještě jednou, delší chvílí ticha. Nakonec se tedy odvážíme a zahájíme rozhovor jako první. Náš vyvolený zřejmě není rozený řečník, neboť si myslíme, že existují mnohem lepší témata než počasí, pohlavní nemoci či zdražování toho či onoho. Někdy se setkáváme s opačnou možností, mnohem horší, a tou je plánování svatby nebo rovnou vybírání jmen dětem.
Když už se dostaneme do kavárny nebo do restaurace, říkáme si, že si aspoň dáme tu kávu anebo že to náš přítel alkohol vyřeší za nás. Jsme smíření s tím, že to nebude rande století a že se bez něj holt obejdeme. Co ale neobejdeme, jsou fyzikální zákony. Jeden chytrý fyzik, jehož jméno už si nepamatuji, pravil, že šance na polití kávou, či jiným horkým nápojem se zvyšují přímoúměrně k ceně materiálu, kterým by měl být polit... To už na mě ale můj vyvolený křičí jestli to jako mám v hlavě v pořádku a že jeho oblečení značky čím víc pruhů, tím víc adidas bylo pěkně drahé a utrousí něco o pitomcích.
Odcházím s chladnou hlavou, vždyť jsem v tom stejně neviděla budoucnost a přípravou na rande nestrávila více než 4 hodiny. Říkám si ale, že takové rande jsem ještě nikdy nezažila a asi už nikdy nezažiji.
Proč se tedy trápíme a jsme zbytečně nervózní, když víme, že nám to v ničem nepomůže a proč se historie opakuje na každém prvním rande s novým člověkem? Tak nad tím vážně nemám čas přemýšlet, protože se právě chystám na rande a kdybych si náhodu nevěděla rady, přečtu si bravíčko.