Hračka

Anotace: Takové oblíbené téma

Člověk je všeobecně uznáván jako císař zvířat. Pozice krále už je nějakou dobu obsazena lvem a člověk je, ze svého pohledu na věc, samozřejmě výš. Má takové ego, že přeci nemůže být na pozici pod nějakou kočkou.

Moderní doba však lidstvo rozdělila na určité 3 skupiny lidí (může jich být víc, ale mě je to číslo prostě sympatické). Mezi první skupinu lze zařadit lidi, kteří přišli na podstatu věci, jsou svým způsobem (slušně řečeno) přespříliš vynalézaví a vypočítaví. A jak už to tak bývá, tento typ lidí rád vymýšlí různé "vylepšováky" pro usnadnění práce a jiných náročných činností. Ale každý člověk, ať už je jakýkoli, se po práci rád uvolní a relaxuje, či provádí jinou z činností, které slouží k účelu uvolnění. Mám takové podezření, že tito lidé si našli hračku, se kterou si mohou hrát a navíc se pobaví. Tou hračkou jsou lidé ze skupiny druhé.

Uvedu určitý modelový příklad takovéto situace ze třetí osoby. Člověk (Pepa) ráno vstane a jde do práce, po cestě vidí spoustu billboardů. Ať už jsou na úžasný šampón (pro plešaté nic moc), výhodnou půjčku (nejlepší volba pro zadlužené) či nepřekonatelný prací prášek (bílá přeci musí být ještě bělejší). Snaží se jich nevšímat a jde svou cestou. Koupí si noviny. Z ryze informativního hlediska. Problémem je, že z 20 stran "plátku", jich minimálně 5 patří celostránkovým reklamám. Nemluvě o různých minireklamách v hlavičkách a podobně. Tak to pokračuje celý den včetně večera u televizní obrazovky, kde vám mladé slečny ukazují, že tento krém proti vráskám zaručeně funguje. Vše má efekt až tehdy, kdy jde Pepa nakupovat. Mimo pár základních věcí, které koupí, se v jeho košíku objeví zaručeně i Jogobella, protože chce vyzkoušet, jak moc velké kousky ovoce v ní jsou. Někde v kanceláři sedí manažer (Jarda) a šéf krámu (Franta) a přihlížejí na hemžení těchto Pepů a skoro cítí jak se jim peněženky či bankovní konta plní.

Věrný přítel nebo věčný pronásledovatel? Tato otázka je velmi relativní a záleží jen na tom, na které straně stojíte. Ano, zmínil jsem tři skupiny. Do té poslední skupinky bych zařadil lidi, kteří nemají televizi, bydlí na vesnici, nebo jsou naprosto odříznuti od civilizace, protože ať chceme nebo ne, tak reklama na nás číhá za každým rohem (ona je tak vlezlá, že občas i z podlahy) a ovlivňuje nás. To, zda vědomě či nevědomě už je vedlejší. Je tu s námi, vždyť pro ni máme pomalu místo u stolu. Nemějte však strach, každý z nás je jednou v pozici Pepy a jednou je zas Jardou nebo Frantou.

Nechť je bílá bělejší, prádlo čistější a hlavně ať máte vždy 2+1 zdarma za cenu 2,5 výrobku. To jsou pravé problémy dnešní doby. Zdraví rodiny už není důležité, máme přeci Strepsils, Nurofen a ty nám od bolesti uleví hned.