Reklama všude, kam se podíváš

Anotace: ..reklamy už jsou prostě všude:)

Valí se na nás ze všech stran. Vídáme je na ulicích, v televizi, obchodních domech, hromadné dopravě, novinách nebo časopisech. Pro ty z nás, kteří by si před nimi snad chtěli zakrýt oči, zaznívají denně z radií či rozhlasových stanic. Jejich podbízivé, nejen vtipné a nápadité, ale občas i docela nudné a nezajímavé, slogany se nám s každým dalším a dalším opakováním nemilosrdně vtírají pod kůži. Že ještě stále nevíte, o čem je řeč? Že tohle všechno vám nic neříká? Že to neznáte? Ale znáte…řeč není totiž o ničem jiném, než o jednom z největších fenoménů dnešní doby – o reklamách.
O tom, že ať už chci nebo nechci, jsou reklamy nedílnou součástí i mého života, přesvědčila jsem se na vlastní kůži zrovna včera. Sotva jsem ráno vstala a zapnula jako obvykle televizi, okamžitě na mě jejím prostřednictvím zaútočilo jakési fanatické hnutí. Bylo totiž úterý. „Dnes je úterý, den za dobrou snídani! Snídejte proto sušenky Bebe dobré ráno a soutěžte s Hnutím za dobrou snídani…“, ozývalo se, dokud jsem nepřepnula na jiný kanál. Tam to ale nebylo o moc lepší, snažili se mi totiž namluvit, že pro zaručeně svěží dech a zářivě bílé zuby stačí jen jedna žvýkačka Orbit po každém jídle. Neuvěřila jsem a zamířila radši do koupelny, abych žvýkačku nahradila zubní pastou. Náš „Colgate herbal“ totiž kromě zářivé bělosti a svěžího dechu slibuje i zuby mimořádně pevné a chráněné proti paradentóze, přesně jak pravil ten bobr z reklamy.
Vyčistila jsem si tedy zuby a připravila ještě hrneček Granka, abych vyzkoušela, jestli bude po jeho požití mé ráno opravdu „chutnat lépe“. Nic zvláštního jsem však nepociťovala, a tak jsem si radši už jen natáhla svůj oblíbený svetr, který sice není nový, ale stále tak vypadá, protože ho moje svědomitá maminka pokaždé pere v Perwolu. Jenže co se nestalo – při oblékání jsem na sebe celý hrnek i se zbytkem zmiňovaného nápoje převrhla a na svetru se rozhostila ohromná kakaová skvrna…ještěže máme doma taky nový „Vanish – skvrn a špíny se zbavíš“!
Dopoledne ve škole se mi reklamy kupodivu celkem vyhýbaly, horší to však bylo, když jsem se vydala na cestu domů. Bylo horko a dostala jsem chuť na nanuk. To samo o sobě ještě nebylo až tak strašné, jenže jsem se musela nejdřív rozhodnout, kam si ho zajít koupit… Jestli zvolit raději Penny market, protože prý „levnější nenajdete“, nebo snad zamířit do Lidlu, o kterém však reklama přece jen tvrdí, že „je levnější“? Nakonec jsem jeden z obchodů tedy vybrala a zamířila rovnou k mrazicímu boxu. Jaké bylo ale moje zklamání, když jsem zjistila, že jediná zmrzlina, kterou mi zde nabídnou, je pouze „Coral – kdo by odolal“, propagovaný Helenou Vondráčkovou. S úsměvem na rtech jsem si vzpomněla na onu směšnou reklamu, jednoduchý a mnohokrát parodovaný slogan i naši populární zpěvačku – a mrazicí box radši zase rychle zavřela. Ale co teď? „Teď si dáme Deli!“, napadlo mě a místo nanuku jsem si nakonec odnesla čokoládovou tyčinku.
Když jsem dorazila domů, byl téměř večer. Na stole už na mě čekala moje láska a talíř knedlíčkové polévky, se kterou však nikdo z naší rodiny neměl ani sebemenší práci. Tedy mojí láskou na stole myslím samozřejmě sklenici kofoly, vždyť dnes už každý ví, že „Když ji miluješ, není co řešit!“…a polévka byla nepochybně od Vitany, protože ta přece „vaří za vás“.
Jen jsem se navečeřela, vyčerpaná tak náročným dnem, s vidinou už ničeho jiného, než ustlané postele a dlouhého nerušeného spánku, vydala jsem se konečně do svého pokoje. To jsem ale ještě netušila, že největší překvapení mě bude čekat právě tady.
Sotva jsem otevřela dveře, ztuhla jsem. Vzduchem se vznášel podivný opar prostoupený tu a tam chomáčky čehosi modrého. Přes nos mě praštila ohromující vůně aviváže, která se linula celým pokojem a kterou se mi nejspíš nepodaří už nikdy vyvětrat. A pak jsem to uslyšela – zvuky připomínající něco jako chrápání, ozývající se přímo z mojí postele… Stočila jsem tedy pohled tím směrem - a strnula ještě víc – přes celou moji postel se rozvaloval velký modrý opelichaný králík a spokojeně oddychoval! Byl to Azurit…
Tak to byla pro mě poslední kapka. A co vy, ještě stále máte pocit, že reklamám se dá vyhnout?