U nás

Anotace: Jen tak.....

Sbírka: Básničky

Pod našimi okny teče vodička. Když prší. Jinak ale teče za chalupou dosti široký a průzračný potok. Když je velká voda, valí se mezi balvany a temně hučí. Jindy si jen tak šumí a poskakuje. Ledový a přesto lákající svými tůňkami, kterými je vidět až na dno. V zimě se mění na ledové království - místo proudu vody přes jezy visí rampouchy. A kolem temný les, občas pruhovaný sluncem. Na podzim vystlaný zlatohnědým listím, v zimě jiskřivým sněhem. Před našimi okny roste javor. Za chalupou roste větší javor a kousek dál celý les, převážně bukový. Z jara se světle zelená, v létě tvoří vysokou klenbu nad potokem. Z našich oken koukáme přes zahradu na hory, dříve porostlé smrky, které zčásti zahynuly, teď pomalu zarůstají smíšenými lesy. Vršky hor jsou skalnaté. Během roku se mění a různě zbarvují a někdy se přes ně valí mraky jako vodopády.
Jsme tu sami, jen se psem a kočkami a pár sousedy kolem. Teď právě koukám oknem do zimou zpustlé zahrady, stromy jsou holé, ohýbají se větrem a na protějších stráních mezi černými lesy bělá sníh. Šedé mraky visí nad krajinou. Na holé větvi javoru usedla sýkorka, snad včas uletí, než si jí všimne náš kocour - lovec. Jinak je to mazlíček a krasavec. Je bílý s tmavými fleky, jako jeho sestřička, která je víc plachá a něžná. Jejich máma - krásná, velká, tříbarevná kočka je porodila loni v létě v chatové osadě, kde ji někdo zanechal opuštěnou. Všechny tři teď žijí s námi. Náš milovaný pejsek, zlatá Ambra, je opravdu zlatíčko, před dvěma roky si mě přivolala do útulku, kde jako ztracené, či vyhozené štěně strávila několik dní, než zakotvila u nás.
Za našimi okny se šeří, začínají se snášet vločky sněhu. Ráno bude zahrada slavnostně bílá. Blíží se vánoce...