minimalistický minimalizmus

Anotace: a naše schopnost se koukat a vidět

náhražka jakékoliv osobní invence. uhlazená výpověď pod pláštíkem uměleckého něčeho, prvotní nápad konce možného směru si rozdělili architekti se šperkaři. první dokonale hladký kroužek působil dokonce velice svěže narozdíl od „čisté“ linie všech stran všech nových tzv. odvážných budov. co na tom, že se tak dělo na celém moderním západě kdekoliv a stejně. že mobil skleněným designem (snad se může - dizajnem) jako vrchol moderny. nařezaná skleněná plocha. a to vše je jen pokračováním prvotně architektonických skvělých nápadů!? nápadů čistých linií, aby bylo o čem mluvit. hlavní aktéři soutěžící v tomto oboru si plácají po zádech a věřím, že někteří i věří ve své umění, na které my koukáme. skloocelová krabicová monstra si nestrčíme do kapsy u kalhot jako ten skleněný mobil. sada šperků coby kroužky od záclon bez rozdílů těchto. umělci keramikou zpodobující plastikové předměty denní potřeby... jak nápadité! ovšem jako fór skvělé. no pouze jako vtip. vzpomínám na výrok slavného stavitele: „okna a hlavně dveře jako vstup nemůžou býti jenom otvorem ve zdi“. dnes nebýt nápisů nad vchodem, nepoznáte kudy tam. vstoupím do galerie a vida rozdělanou instalaci odcházím... pojďte dál pane, to je výstava! už tolikrát a v tolika různých galeriích rozházené předměty pečlivě poskládané nepředstavují skládku, vedle důkladný popis zdůvodňuje viděné, bez něhož předměty zůstanou jen předměty. jsou jakýmisi ilustracemi popisů nad nimi jako v knize a takové i mají být. pouhými ilustracemi ke psanému dílu. to dává smysl. ale ilustrace, ať je jakákoliv, je pouze ilustrací, pokud ovšem nepřekročí svůj stín prvotního. a takových autorů je. jenomže tyto ilustrace bez popisu slouží jen jako - tu železná postel, tu prázdný rám, tu na sebe přivázané televizní obrazovky.. a autor přijde a vyloží vám, co vlastně by chtěl vyjádřit. a spojitost moderní skloocelové kostky nového bydlení s těmito artefakty?
hnidopich namítne stejnakost př. gotiky kdekoliv v evropě. ano, šli osvědčenou cestou plnou nádherných DETAILŮ a HARMONIE s drobnými prvky originality. no proč se na tyto domy tak rádi koukáme, proč je tak rádi navštěvujeme? mají něco monumentálního, anebo jen přívětivého - v případě vesnického domku - a jsou skutečně k bydlení!
jedna oblast tzv. minimalizmu překvapuje - film, jenž je takto cejchován, je ve skutečnosti „jen“ poklidným příběhem dlouhých záběrů, které se prostě nenosí. samozřejmě, že to neznamená hned kvalitu, ale kupř. jarmus - „zlomené květiny“, jiný režisér „ztraceno v překladu“, příp. „život jako smrtelná choroba přenášená pohlavní cestou“, polskofrancouzská trilogie „tři barvy“ atd. atd.