Kecy z hladu

Anotace: Když dojde morál

Tak a já tu mám předstírat práci, jo? I když už mám hotovo, tak jenom tupě čumět a předstírat?

No to snad ne..

Doba je zlá, jak zpívá ožralec. Možná ani ne tak zlá, jak spíš zdegenerovaná. Lidi skočí úplně na všechno, žerou hovna a vůbec je nezajímá pozadí událostí, kdo ty kecy vytváří, kdo za tím stojí. Stádo tupých oveček táhne za senzacemi, strašnej hnůj.

Pak se má člověk s někým normálně bavit, fungovat nebo dokonce žít..

Jdu si takhle večer ulicí, ani ne moc pozdě, přede mnou nějaká ženská. Jak uslyší kroky, tak vytahuje klíče, zrychlí a přechází ulici. V devět večer! V centru města! Ve čtvrti, kde snad ani vajgl nedopadne na zem, ale rovnou do koše. Nechápu, fakt nechápu.

Každej se snaží myslet jen na svoje dobro, kouká po ostatních, jestli se náhodou někdo nemá líp, závidí, škodí, vysírá. Občas mám pocit, že si sám seru na hlavu tím, že tento přístup odmítám. Prostě se mi to příčí v krku. Na druhou stranu opravdu vidím, jak obíram jen sám sebe.

..tak a já tu mám něco předstírat, jo? Mám hlad, jdu dom. Mrdám to tady..