duše našich šelem

Anotace: vědecké poznatky se musej ctít

je již hodnověrně a vědecky doloženo, že šelmy, a manželé vůbec, mají i duši. mají duši a své rituály.
a rituály jsou v životě každého šelmy životně důležité. tedy i toho zkoumaného manžela a psa, čiže jezevčíka co nám těch dvanáct let propůjčil a my měli tu možnost, tu šanci s ním sdílet ten jeho svět. ten jezevčí svět, ty zvyky a rituály, co měl společné s každým božím tvorem.
a dnes už jen čeká a nechápe, že jsme ho zas opustili, jako jsme ho denně opouštěli kvůli všelijakým blbostem, jako práce. on měl přeci taky svou práci, a nás proto hned netrestal svým odchodem každodenním.
a dnes už jen čeká a zas nechápe ty lidi, které fakticky přivedl na svět a které dostal dnes zmatenej kocour na starost.
a na tu jeho malou, opravdu malou hlavinku je toho moc. jeho zvyky, jeho rituály, které musel učit i ty, co si převzal od toho jezevčíka, aniž by ho musel potkat.
a když už jsme tomu malému šelmákovi koupili sestavený nábytek z výlohy, byl celek bez sebe radostí, jako ten vědecky zkoumaný manžel nakrmen a vypuštěn do večerní hospody. a jak i ten potřebuje své vědecky dokazatelné rituály, běží po schodech domů a ještě si to nejdůležitější a snad i důležitější, než je on sám, tu dýmku v taštičce pro ni akorát veme a už cestou se tetelí radostí nad tím božím světem. a tak i ta šelma kocouří v rituálech znalá vyžaduje ranní přísyp do misky, ať je jakákoliv, aby předtím okázale mě přived před skříňku, před dveře, kde je ta pochoutka, ten životabudič, protože neokoštoval ještě pivečko. a pak jako hlídací kocour ví, že má na starosti uhlídat toho prvního do práce a právě na botníku, kde se mu na kolenou vrní nejlépe.
a všechny rituály se mu zbortily, tomu černému chudáčkovi. jak mu ten nábytek skákací, kde mohl z náležité výšky přeskakovat a dělat velikého, jeho nábytek fólií zabalili.
a do toho všeho malování a svět je na ruby. kdyby tady dlel s náma jezevec náš rikoušek, ukázal by zmatenému kocourkovi se žlutým okem a snad žlutozeleným, že právě ty zmatky v bytě jsou tím pravým důvodem k radosti.
jenomže jezevčík tu není a kocourek se už jen třese, co mu s tím jeho životem ty lidi, co on má vlastně na starosti, které tak krásně do teď hlídal, co mu ty nevděční lidičkové udělali, a i ta mamina, jak si musí líhat o půl metr níž, aby jí ukázal, že v noci je pro něj nejdůležitější, aby i ta mamina ho zradila sama vyvedena ze svého klidu tím zemětřesením.
a co bude dál?