Na ostří nože

Nikomu z nás jistě neuniklo, že se americké školství díky nedostatečným (a až tupým) zbraňovým regulacím USA dostalo do bodu, který není záviděníhodný. Vyučování propojené se střelbou na živý terč, ačkoli jde o bezprecedentně originální koncept, zprvu nikoho mimo Spojené Státy příliš neoslovilo. Domnívám se, že na vině je malé pracovní uplatnění studentů, kteří vzdělání dosáhli im memoriam. Dlouho jsem tedy žil přesvědčen o tom, že si česká mládež vystačí pouze s nácviky nebezpečných situací v podobě požárních cvičení a že se bez západních invencí obejdeme. Vliv Ameriky je však nezastavitelný, a proto, tak jako kdysi iPhony, Mcdonalds a kapitalismus, se k nám nyní dostávají i školní masakry a to rovnou na dosah vaší ruky!
Je tomu skutečně tak. Mnozí z vás si jistě už všimli, že tomu není ani tak dávno co tato žhavá novinka ze zámoří odstartovala i na naší škole. Pro nás, kteří byli incidentu relativně na blízku, se tento všední vyučovací den změnil na nezapomenutelný zážitek. Snaze učitelů navzdory se informace o tom, jak kdosi ohrožuje své spolužáky nožem, rozšířila velmi rychle . Jako každý racionálně smýšlející člověk nácházející se v nepřímém ohrožení jsem tak okamžitě pocítil nutkání spatřit vše na vlastní oči. Privilegium zažít si autentický pocit ze zahraničních způsobů výuky mi však byl odepřen učitelkami a následně i policisty. I přes to jsem mohl aspoň částečně pocítit tu senzaci z nárůstu hladiny adrenalinu, během kterého jsem z úctyhodné vzdálenosti od samotného dění mohl pečlivě rozmýšlet svou historku o tom, jak jsem přežil smrtelné nebezpečí.Mé nadšení bylo však výrazně tlumeno tím, že šlo pouze o útok nožem. Zprvu jsem si tento nedostatek vysvětloval inspirací britskými pouličními zvyky, ovšem po důkladné úvaze jsem dospěl k závěru že zahraniční trendy u nás jednoduše nikdy nejsou dotaženy úplně do konce. Dá se tedy říci, že ve finále šlo spíše o takovou ochutnávku západní vyspělosti, jelikož po chvilce byl incident vyřešen a nikdo nebyl zraněn. Ředitel školy poté pomocí rozhlasu všechny ujistil, že situace je pod kontrolou,prohlášením o vyloučení daného “útočníka”. Dále nám všem bylo připomenuto, abychom nikomu neotvírali dveře do budovy školy. Zprvu jsem byl uklidněn představou, že nás od kruté smrti efektivně chrání křehká tabule skla v kovovém rámu, kterou nazýváme dveřmi, ovšem poté jsem znervózněl při uvědomění, že sám už od prváku postrádám čip který nás žáky vpouští dovnitř budovy školy. Osobně se tak spíš přikláním k názoru, že mi vyčkávání na vpuštění od milých kolemjdoucích za možnost smrti stojí.
Nejeden z vás jistě lituje toho, že propásl příležitost obohatit se o takový zážitek. Nemusíte se ovšem ničeho bát, jelikož počet podobných útoků v Čechách pomalu ale jistě stoupá a další příležitost se snad brzy najde. Dobrým příkladem by mohl být nedávný útok na Chemické průmyslové škole v nedalekých Pardubicích. Na tamního útočníka byla dokonce povolána jednotka pyrotechniků, jelikož byl údajně vybaven bombou. Inu řekl bych, že naše škola se má v tomto ohledu stále co učit.