Lavička v parku
Lavička v parku
Anotace: -----
Halooooo paní,
Pojďte pojďte sem..., ke mně, sedněte si tady!!
Kam jdete?? sem já jsem tady!!
ach jooo!
Zase si sedli na tu navoněnou nádheru, tu novou nablejskanou železnou lavičku.
Určitě by si vybrali mě, kdybych byla nově natřená a neměla oprejskaný rohy.
Víte co toho já už pamatuju, na mě sedával tvůj tatínek s maminkou, když ještě vůbec nevěděli, že budou tatínkem a maminkou......, vidíš tady to srdíčko, to vyřezal kluk, kterýmu ty dneska vykáš a říkáš pane a tohle srdíčko patřilo holčičce, která už je dneska žena a odstěhovala se do zahraničí.
Proč já tu vlastně teda mám být? Nikdo na mne nesedá, nejsem tu pro nikoho...... Lidé, kteří mě měli rádi, už na mne nemají čas, už pro ně nic neznamenám.
Už jde.... Je to ona, ta stará dáma co se u mě vždycky zastaví, vždycky jenom na chvilku, aby si odpočnula a nakrmila holuby. Jak jsem na ní mohl zapomenout?
Komentáře (12)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk23.09.2007 16:55:00 Grafomanická MIA
Zajímavé:-) obdivuju schopnost vžít se do staré,oprýskané lavičky:-D
27.08.2007 11:57:00 Jiparo
...krásné jsou příběhy obyčejných věcí ...doufám, že budeš pokračovat - máš pro to cit!
11.08.2007 19:51:00 Lota
Dobrý nápad.Jen bohužel lavičky, tam kde bydlím já, se takového stáří a vzpomínek asi nedožijí, protože omladina ve svých euforiích je totálně zdevastuje.:-(
10.08.2007 01:01:00 Lisa Kloboučková
hehe..to je pjěnký..mně se to líbilo..vypilovat chyby a byl by to pjeknej vtipnej fejetonek, ne?
05.08.2007 22:53:00 Cementos
kdybych byla nově natřená a neměla oprejskaný rohy.
Jak jsem na ní mohl zapomenout?
