Přechod...

Anotace: Prý si medik na své pouti medicínou prožije při jejím učení všechny nemoci...

Prý si medik na své pouti medicínou prožije při jejím učení všechny nemoci... Celých šest let jsem se toho bál! Internu? Chirurgii? To jsem si ještě představit uměl, ale gynekologii???

A už je to tady, zase jsem se našel. Nevím, jak je to možné?! Věk na to ještě nemám, a když se na sebe podívám, tak do ženský (alespoň pěkný) mám daleko - navíc si nelze nepovšimnout, že mi tam dole jaksi něco přebývá (tedy mohl by to být ženský pseudohermafroditismus...).

Když odhlédnu od možnosti, že bych byl opravdu žena a za celých 23 let si toho nikdo nevšiml, musím říct, že ač je to lehce podivné, od včerejšího večera v tom mám dle učebnice gynekologie téměř jasno!

Již několik dní na sobě pozoruji následující příznaky: Návaly horka s nočním pocením, bolesti hlavy, palpitace, trávicí potíže... Dále i psychické potíže jako depresivní nálady, anxietu, předrážděnost, nervozitu a neschopnost se soustředit, kteréžto jsou vázány na konec reproduknčího období ženy.

Trpím klimakterickým syndromem - jsem v přechodu!!! Hrůza, co budu dělat???

Ne, ne uklidni se chlapče (nebo dívko???) a dočti si následující odstavec...

Uff, to mi odlehlo! Jsem zachráněn, v přechodu nejsem! Necítím suchost v pochvě...